• Housebreaker •

~3~

Rychlostí blesku jsem ho odstrčila, i když jsem se bála následků.
Nechtěla jsem aby na mě takhle sahal.

Naštvaně mě chytl za zápěstí a já se mu jen vyděšeně podívala do očí.

„Teď jseš u mě” pronesl naštvaně „Takže na tebe můžu sahat kdykoliv se mi kurva zachce , rozumíš?” pronesl a zpevnil stisk na mém zápěstí.

Chtělo se mi plakat.
Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi něco takového stalo.
Chtěla jsem být doma, ne tady.

Nejspíš si všimnul mého výrazu a povolil svůj stisk na mém zápěstí.

„Neplýtvej zbytečnými slzami” pronesl „zatím jsem ti nic neudělal” dodal.

Svojí ruku z mého zápěstí přemístil na mojí tvář, můj dech se zrychlil.

„Tak nádherná..” pronesl a můj pohled se na chvíli střetl s tím jeho „Jak se vlastně jmenuješ?” dodal.

„Nina..” odpověděla jsem potichu.

„Nina?” zopakoval „Opravdu jseš panna Nino?” zeptal se s úšklebkem.

Zůstala jsem zticha.

Jeho druhá ruka se opět objevila na mém stehně a zmáčkla ho.
Ne jemně, naopak hodně a docela to bolelo.

„Čekám na tvojí odpověď” pronesl a zajel mi pod noční košili, opět „nehodlám se opakovat” dodal a zmáčkl mi tvrdě stehno.

Trochu jsem sebou cukla, protože to bolelo.

„Ne nejsem..” odpověděla jsem potichu, lhala jsem.
Nechtěla jsem mu přiznat, že jsem v 16 panna.

Není na tom nic trapného, ale já jsem prostě nechtěla.

Po mojí odpovědi se mu na tváři  objevil ďábelský úsměv „Takže tě můžu klidně teď ojet a nebude ti to vadit?” pronesl a jeho ruka sjela k mému vnitřnímu stehnu.

Hlasitě jsem polkla, můj dech byl zrychlený.

Cítila jsem jak jeho ruka mačká moje stehno pod noční košilí.

Chtěla jsem mu říct ať na mě nesahá, ale vím, že by ho to akorát naštvalo.

Trochu jsem se od něj odsunula a on se na mě podíval.

„O co se pokoušíš?„ pronesl a jeho druhou ruku položil na moje druhé stehno.
Za obě stehna mě přitáhl blíž k sobě.

Pořád jsem ležela, neměla jsem odvahu na to se zvednout.

Jeho obě ruce byli pod mojí noční košilí a osahávali moje stehna.

Chtělo se mi plakat , ale nemohla sem.
Ne před ním.

Když jsem cítila jeho ruku na lemu mých kalhotkách, z reflexu jsem do něj kopla.

Nebylo to hodně , ale bylo to dostatečně aby ho to místo kam to schytal bolelo.

Hned co jsem viděla jeho naštvaný výraz jsem toho litovala.

„Ty malá kurvo!” zakřičel na mě a vlepil mi facku.

Byla tak velká, že jsem měla pocit , že jsem na chvíli přestal vnímat.
Ten pocit byl nepopsatelný, nikdy mě takto nikdo neuhodil.

Moje tvař hořela bolestí a já se nezmohla na nic jiného než byl pláč.

Začala jsem plakat i přes to , že jsem si slíbila , že nebudu před ním.

„Tohle bylo naposledy” pronesl a chytl mě pevně za čelist „příště můžeš dostat dvakrát takovou” dodal naštvaně.

Po tvářích mi stékali slzy, nedokázala jsem to zastavit, držela jsem to v sobě příliš dlouho.

„Ubrečená jak malá holka” pronesl a pustil mojí čelist „Prozatím tě nechám, jseš tady první den takže si nevěděla co obnáší takový chování” dodal.

„Ale tý facky v žádném případě nelituji, zasloužila sis jí” pronesl a stoupl si.

„Pravidla ti vysvětlím zítra ráno.. teď běž spát” pronesl a rozešel se ke dveřím.

Zhasl a poté opustil pokoj, poslední co jsem slyšela bylo cvaknutí zámku.

Opět mě tady zamkl.

Moje oči byli pořád mokrý, vlastně jsem pořád vzlykala.

Ne jenom kvůli té facce, ale taky kvůli tomu , že tady musím být.

Nechci tady být..je to jako noční můra.

Lehla jsem si do jeho postele a přikryla se peřinou.
Moje vzlykání ustalo až když jsem usnula.

-  -  -  -  -  -  -  -  -  -  -

~Tom~

Rozešel jsem se do svého pokoje i se snídaní pro Ninu.

Pomalu jsem odemkl dveře a hned se mi vyskytl pohled na Ninu.

Mohl jsem poznat, že brečela snad celou noc.

Je tak uřvaná, nesnaším takový holky.

Položil jsem to jídlo na malý stoleček vedle postele a poté se rozešel k oknu.
Roztáhl jsem žaluzie.

Přešel jsem k posteli a odkryl Ninu , měla vyhrnutou noční košili takže jsem měl dokonalý výhled na její zadek ve spodním prádle.

„Vstávat” pronesl jsem nahlas a čekal na nějakou reakci, ale ona se ani nehla.

Podíval jsem se na její zadek a silně jí přes něj pleskl , vyjekla bolestí což znamená , že jí to probralo.

Asi vím jak jí budu budit.

Rychle si stáhla noční košili a věnovala mi naštvaný pohled.

„Nedávej mi tenhle pohled, přinesl jsem ti snídani” pronesl jsem a ukázal na malí stolek vedle postele.

Otočila se na to a pak zpět na mě.

„Nechci to..” pronesla jako vždy potichu, zamračil jsem se na ní.

„Sníš to” odpověděl jsem naštvaně „můžeš být ráda, že ti vůbec nějaký to jídlo dávám” dodal jsem.

Jen mi věnovala pohled.

„Koukej to sežrat” pronesl jsem a opustil pokoj, jako vždy jsem zamknul.

Kráva nevděčná.
Donesu ji jídlo a ona si ještě dovolí říct, že to nebude žrát?

Tak ať chcípne hlady mně je to fuk.

★   ★   ★