Dříve známo jen jako "Jak napsat příběh a nezbláznit se z toho".
Kniha nejen plná rad pro začínající pisálky (i ty zkušenější), ale také mých názorů na trendy v knihách a další literární počiny. Ráda také rozebírám média a jejich současnou problema...
Jak jsem slíbila, tak také dělám a přicházím k vám s další kapitolou zabývající se mediální gramotností. Tentokrát se ale podíváme blíž na analýzu literatury. Nejdřív bych ale chtěla obecně definovat, co přesně literaturou myslím, protože se nejedná jen o knihy. Pokud zmíním slovo „literatura" nebo „text" zahrnuji do toho i audioknihy, filmy, divadelní hry, seriály, počítačové hry, poezii, písně atd... Samozřejmě, z velké části se budu věnovat knihám, ale ani netušíte, kolik hodin literatury je věnované i studování filmů a seriálů.
Fajn, pokud je tohle jasné, jdeme na to.
Možná jste někdy na internetu narazili na tenhle obrázek (nebo na nějakou jeho napodobeninu):
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A pokud se jen trochu zajímáte o literaturu a její význam, nejspíš je to vaší „villain origin story". Protože mojí je to určitě.
Spoustu věcí, kterým se tu budu věnovat, jsem už předtím zmiňovala, takže se nejspíš budu opakovat, ale chtěla jsem to všechno dát do jedné, sjednocené kapitoly, aby to (doufejme) dávalo smysl.
Jak už jsem psala v první části, to, jakým způsobem je text napsaný a prezentovaný, je často účelné. Ne každá věc možná bude mít šílený hluboký význam, ale také je dost možné, že tam je z nějakého důvodu. Co když ty závěsy byly doopravdy jen modré je potom hloupý způsob, jak omluvit svou lenost. A taky urazit neskutečné množství autorů. Protože vám můžu říct, že spousta spisovatelů se opravdu snaží do příběhů zapojit nejrůznější symbolismus a schovávat v textu drobky, kterých doufáme, že si čtenář všimne a dá je dohromady. Psaní je kurva náročná a zdlouhavá věc a v zákulisí se děje tolik věcí, o kterých běžný čtenář nemá ani ponětí.
Na druhou stranu ale chápu, proč takový příspěvek vznikl a proč se ho spousta lidí chytila. Hlavním důvodem je způsob, jakým je literatura na školách vyučovaná.
Když si vzpomenu na své středoškolské hodiny literatury, vypadalo to asi takto: 45 minut strávených psaním random informací o spisovatelích daného období (a ty informace nebyly ani zajímavé!), aniž bychom se nad některými jejich díly zastavili nebo je rozebrali do větší hloubky, protože na to nebyl čas a nestíhali bychom se držet osnov. Pokud jsme nějakou knihu rozebírali, řekli jsme si hlavní témata a možná trochu nakousli nějaký symbolismus. Učitelé si ovšem nastudovali jen jeden bod v kategorii „námět knihy", a pokud žák v textu odhalil nějaký jiný symbolismus, bylo to špatně. A navrch všeho toho jsme byli bombardovaní odborným názvoslovím.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
