Eseje aneb Jak napsat příběh a nezbláznit se z toho

Úvodní slovo (updated)

Zdravím všechny, kteří zavítali do těchto koutů Wattpadu! Předtím, než se ale pustíte do dalších kapitol, bych byla ráda, kdybyste si přečetli moje úvodní slova, kde dám všechno tak trochu do kontextu a vytyčím i nějaká pravidla.

Tahle kniha vznikla tak, že jsem často dostávala zprávy od lidí, kteří chtěli, abych jim pomohla s psaním jejich příběhů a dala jim rady. A místo toho, abych je vypisovala zvlášť, jsem se rozhodla vytvořit příručku, kde jsem všechno, co mě napadlo, sdílela. Je to už pár let od toho, co jsem zveřejnila první kapitolu a myslím, že se to v průběhu začne projevovat. Z rad se postupem času staly úvahy a eseje o nejrůznějších tématech zahrnujících nejen psaní, ale i média obecně.

Pokud chcete rady, první část je určitě pro vás, protože tam se jim explicitně věnuji. Pokud vám nevadí číst o mých rozborech nejrůznějších médií a jejich současné problematice, určitě doporučuji i ty poslední, ale nebude mi vůbec vadit, když se do nich nebudete pouštět. A samozřejmě, pokud vás nic takového nezajímá a chcete jen rady, prostě tuhle knihu zavřete a podívejte se na jiné příručky, kterých je tu nespočet. Jednou za čas budu nějaké nové vydávat, ale nebude toho tolik a nebude to tak časté.

Okay, to bychom měli.

Velkou část rad jsem psala už před nějakou dobou a je dost možné, že mám na některé věci teď trochu jiný názor. Kapitoly, se kterými jsem už nesouhlasila, jsem smazala, ale je dost možné, že některé části jsou napsané jinak, než jak bych je napsala nyní. Stále si ale myslím, že můžou být nápomocné a každý si z nich odnese to, co bude chtít.

Nejsem odborník, takže pokud budete to, co píšu, brát až moc vážně, to už je na vás. Píšu hrozně dlouho, ráda se učím nové věci, a i jsem tvůrčí psaní studovala, ale i já se měním a s každým rokem se mé psaní vyvíjí. Nic jsem nevydala, nejsem nijak extra úspěšná. Tohle jsou jednoduše mé názory a věci, které jsem za tu dobu zpozorovala. Ve finále, jakákoliv příručka, ať už oficiálně vydaná nebo jen něco random, co najdete na internetu, jsou přesně to... názory. Pokud jde o pravidla, v psaní je důležité se hlavně soustředit na ta gramatická, ten zbytek je na vás. A v tom je ta krása.

Ráda otevírám debaty a často se stává, že lidé v komentářích mou myšlenku dál rozvíjejí a doplňují ji o další detaily, na které jsem třeba zapomněla. Proto určitě doporučuji jednou za čas zavítat i tam a připojit se.

S tím se ale vážou další věci a já bych byla moc ráda, kdybyste je respektovali:

1. Nechci, aby tu na sebe lidé útočili. I když se například na něčem neshodnete, jde to vždy řešit s klidem. Pokud jsem urazila nějakou vaši oblíbenou knihu, tak se omlouvám, ale tak už to funguje, a ne každý má rád to samé. Nebude mi vadit, když mi vysvětlíte, proč se vám daná kniha líbí nebo tak, ale pokud na mě hned začnete útočit (a ještě v horším případě svoláte všechny své kamarády, aby se do mě taky pustili... been there, done that), tak bych se nad sebou trochu zamyslela. Protože taková agrese je fakt zbytečná.

2. S tím souvisí to, že na všechny apeluji, aby přemýšleli o tom, co píšu a jak na to reagují. Samozřejmě, ne vždy se vyjadřuji jasně nebo se třeba nepochopíme, ale často se do mě někdo pustil úplně zbytečně, protože si to prostě nepřečetl celé. Pokud si přečtete první větu odstavce, se kterou nesouhlasíte a začnete to vypisovat do komentářů, aniž byste pokračovali dál, kde je všechno vysvětlené... no, to už je vaše chyba.

3. Buďte otevření. Hlavně u těch pozdnějších kapitol píšu o tématech, která jsou víc komplexní a otevřenost je v tomto důležitá. Není to tak, že bych se vám snažila říkat, v co máte věřit, ale spíš se snažím otevřít debatu a donutit vás se nad věcmi trochu zamyslet. Nemusíte s tím souhlasit, ale někdy mi přijde, že lidé argumentují, jen aby argumentovali a nesnaží se porozumět tomu, co se snažím říct.

4. Pokud vám vadí čtení o „woke" věcech tak.... Grow up? Ne, pokud vám vadí témata LGBTQ+, feminismus, debaty o rasismu a podobné „woke" témata, tak to prostě nečtěte. Je to opravdu jednoduché. Protože já jsem zarytá feministka a členka písmenkové mafie, která má propíchnutý nos, obarvené vlasy a tetování. Pokud po mě chcete, abych podporovala konzervativní názory, tak jste na špatném místě.

Jak už říkám, ráda s lidmi debatuji a snažím se lidi inspirovat k tomu kriticky myslet, ale pokud je vaše kritika založená na tom, že jste prostě nedočetli odstavec nebo protože jste plní nenávisti tak... eh.

To je ale asi všechno. Pokud jsem vás neodradila, budu se na vás těšit u dalších kapitol a doufám, že vám alespoň trochu pomůžou!