I.

372 28 9
                                    

"Pizzu?" pokusila se Chica rozveselit Toy Bonnieho. Králičí animatronik zavrtěl hlavou a povzdechl si. "Tak mi alespoň řekni, co tě trápí!" "Já... Ne, nechci ti to říct..." Chica zvedl a svou těžkou levou přední končetinu a pohladila Toy Bonnieho po hlavě. "No ták! Já to nikomu nevyzradím." "Víš... Začal jsem psát příběh, ale došly mi nápady!" Animatronické kuře málem vybuchlo smíchy. "Cože? A kvůli tomu nechceš jíst?" Bonnie přikývl. "Promiň, ale s tím ti nepomůžu... Na psaní a vymýšlení jsem antitalent." Bonnie pokrčil rameny a odešel pryč z místnosti. Chica zůstala sama. "Kde všichni jsou?" ptala se sama sebe. "Obvykle jsou přeci tady, v party místnosti číslo jedna. A půlnoc bude asi až za hodinu, takže je blbost, že by už se vydali zabít hlídače." Pomalu vstala ze židle a šla se podívat do druhé party místnosti, jestli tam někdo je. Když tam přišla, byla tam tma jako v pytli. Náhle se rozsvítilo: "PŘEKVAPENÍ!" Chice se rozzářil úsměv na tváři. "Takže vy jste nezapomněli, že mám dneska narozeniny?" "Jasně, že ne. To snad zapomenout ani nejde," zazubil se Old Bonnie. "No to asi ne no..." V tom se do místnosti přiřítil Puppet. V rukách držel obrovskou krabici zabalenou do barevného papíru a ovázanou růžovou mašlí. Položil dárek na zem a nenápadně se pod maskou pousmál. Zničehonic přiběhl také Balloon Boy následovaný svou družkou Balloon Girl. Oba drželi spousty balónků, které se většinou používaly ve chvílích, kdy nějaké dítě slavilo své narozeniny v pizzerii. "Vážně už ti je jeden rok?" zeptal se BB. Chica mlčky přikývla. "Fíha!" Poté se všichni animatronici seskupili do malého hloučku. Old Freddy, Old Bonnie, Foxy, Toy Bonnie, Toy Chica, Toy Freddy, Mangle, Gold Freddy, Balloon Boy, Balloon Girl a Puppet. Doopravdy úplně všichni. Old Freddy pozvedl dárek do vzduchu a mile se usmál (což u něj bylo neobvyklé): "Všechno nejlepší k narozeninám, Chico!" "Děkuji!" "A teď můžeš rozbalit ten dárek," pobízela jí Toy Chica. Byla zvědavá, co na něj její starší kolegyně řekne. "No tak dobrá." Celý zástup robotů se v mžiku přesunul za Chicu stojící před dárkem. Chica natáhla ruce k mašli. Když ji konečně svírala v rukou, rychle s ní škubla tak, aby se rozvázala. Jakmile ležela mašle na zemi, zvedla animatronička víko krabice. Když uviděla, co v ní je, byla štěstím bez sebe. Z dárku se na ní velkýma hnědýma očima dívalo animatroničí miminko. Byla to malá vlčice se zbarvením bernského salašnického psa. Hlavu jí zdobila hustá tmavá hříva s oranžovým melírem. A jelikož byl její lak úplně nový, nádherně se leskla. Naklonila hlavu na stranu a pokusila se usmát. Potom natáhla ruku směrem k Chice. Chica z jejích oči vyčetla, že chce z té bedny ven a tak neváhala a vyhověla jí. "Všichni společně jsme jí vytvořili včera večer speciálně pro tebe," informoval Chicu Freddy. "S velkou pravděpodobností tě bude brát jako mámu. A jako bonus pro ní můžeš vymyslet jméno, jaké budeš chtít." "Wolfi," zašeptala Chica, když držela malého animatronika v náručí. Poté položila Wolfi na stůl a postupně všechny objala. Wolfi jí i ostatní nechápavě sledovala. Proč se objímají? Jaký mají důvod? přemýšlela. Na nic ale nepřišla. Nevěděla, že animatronické narozeniny jsou velká událost. Potichu slezla ze stolu na židli a ze židle na zem a protože byla lehká a nedělala narozdíl od ostatních randál, nikdo si toho nevšiml. Odběhla pryč z místnosti a mířila si to přímo do levé šachty. Opatrně do ní vlezla a začala se v ní plazit. Brzy se ocitla v hlídačově kanceláři. Hlídač zrovna pil colu z plechovky. Když Wolfi zahlédl, málem se colou polil a vykřikl. Jakmile si ale všiml, že je teprve 23:30, uklidnil se. "Ahoj maličká," pronesl k Wolfi klidným a vlídným hlasem. "Tebe jsem tu ještě neviděl. Jakpak se jmenuješ?" Wolfi pokrčila rameny. Své jméno si nezapamatovala. "No nevadí. Proč nejsi s ostatními?" Ani na tuto otázku neměla animatronička odpověď. Hlídač se zvedl ze židle a zastavil se u Wolfi. Sedl si naproti ní a zvědavě si jí svýma zářivě modrýma očima prohlížel. Zatímco jeho na ní zaujala zvědavá očička, Wolfi si se zájmem a úžasem přihlížela hlídačovy vlasy. Nakonec se neudržela, stoupla si, přišla k hlídači blíž a začala mu vlasy jeden po druhém vytrhávat. "Aů! To bolí!" zasmál se hlídač a jemně od sebe robota odstrčil. V tu chvíli odbila půlnoc. Naneštěstí si toho hlídač nevšiml a dál se seznamoval s Wolfi. Té najednou zčernaly oči. Hlídač se vyděsil a rychle přiběhl ke svému stolu, aby si nasadil masku. Ta ale na stole neležela. "Sakra! Kde jenom může být?!" Mladý muž začal pomalu, ale jistě, panikařit. "Kam jsem jí jenom mohl dát?!" Animatronici byli už blízko. Balloon Boy už stál v rohu místnosti a zlomyslně se na hlídače šklebil: "Hello! Hi!" Po tom, co pozdravil, se začal smát a sebral hlídači baterku. Ten si konečně všiml masky ležící na zemi pod stolem. S výdechem jí zvedl a nasadil si jí na hlavu. Ale už bylo pozdě. BB pořád stál na svém místě, Toy Bonnie se na hlídače usmíval z pravé šachty, Toy Chica z levé, na chodbě stál Foxy připravený skočit, Old Chica stála v kanceláři a držela v rukou Wolfi a čekala na vhodný okamžik. A aby toho nebylo málo, Po chvíli dorazil i Gold Freddy, který se posadil vedle Balloon Boye. Po pizzerrii už také bloudil Marionette, který hledal Balloon Girl, která se krčila pod hlídačovým stolem. Foxy už nehodlal čekat a tak vyskočil. Ve vzduchu se ale srazil s Mangle, která nechtěla zůstat pozadu a přilezla sem po stropě jako pavouk. "To bylo o chlup," oddechl si hlídač, který očividně zapomněl, že mluvením akorát přiláká další animatroniky. Malá Wolfi se vykroutila z Chicina sevření a rozplácla se na zemi. Rychle ale znovu vstala a přicupitala k hlídači. Okamžitě po něm začala šplhat. Nejprve mu vylezla na kolena, pak se přetočila a dostala se k němu zezadu. Objala ho svými silnými ocelovými pažemi a začala po hmatu hledat obličej. Konečně pod svými hbitými prstíky ucítila něco zvláštního a hrbolatého. Vzrušením cvakla zuby a zatahala za tu podivnou věc. Kupodivu divná věc stále držela na svém místě. Wolfi zavrtěla hlavou a zase z hlídače slezla, protože začínala mít pocit, že to není endoskelet, ale další animatronik. Zato Chica se tak snadno oblafnout nedala. Pocit, že stvoření sedící na židli je doopravdy jenom pouhý endoskelet, narůstal. Pomaličku se k němu přibližovala. Když od něj stála už asi jen patnáct centimetrů, vyrušilo jí zarachocení. Otočila se a spatřila Foxyho a Mangle, kteří se váleli po zemi. Foxy se pokoušel uniknout Mangleiným polibkům a stoupnout si na nohy, zatímco Mangle se ho snažila udržet na zemi a objímat ho. Chica protočila očima a pro jistotu ty dva přestala pozorovat. Znovu se soustředila na hlídače. Skrčila se a skočila na něj. Omylem ho ale zalehla celou svojí vahou a... zabila ho. Všude byla krev. Na Chice, mrtvém hlídači, zdech, podlaze, stole, ... Hlídačova duše kamsi odletěla a v kanceláři zůstalo doopravdy jen mrtvé tělo ležící na studené zkrvavené zemi. "Oops," nasadila Chica křivý úsměv, "to jsem asi trochu přehnala." Z chodby se začaly ozývat těžké kroky. Všichni se otočili a rozpoznali siluetu Old Freddyho. "Co se to tu stalo?" zamručel. Jakmile si všiml mrtvoly ležící na zemi, bylo mu vše jasné. "Řekněte mi, co teď s tím tělem uděláme. Je mi úplně jedno, kdo z vás to udělal, jedeme v tom všichni společně. Také chápu, že jste ho nechtěně zabili, bylo jen otázkou času, kdy se něco takového stane. Ale vážně nevím, kam tu mrtvolu teď schováme." "Já ví-," začal Toy Bonnie, když opustil šachtu. Ale nedopověděl. Všichni animatronici, až na novou Wolfie, se vypnuli. Velká ručička na hodinách totiž ukázala celou a malá byla přesně naproti ní. Bylo šest hodin ráno...

FNaF-Vyhazov, skládka a nový začátekKde žijí příběhy. Začni objevovat