Summer love? || Lando Norris ||

[ 2 ]

Annie

Co bych za to dala, býti zase tou malou čtyř letou holčičkou, když jsem pozorovala jak si má sestřička hrála na pískovišti, ještě s jednou blonďatou culíkatou holčičkou. Jim stačí ke štěstí tak málo, tím jsou jejich oblíbené hračky, se kterými si dokáží hrát klidně celý den.

Rosie byla vymodlený miminko, našim se dlouho nedařilo mít po mě další dítě, co mi vyprávěla mamka, tak dvakrát za dobu necelých dvanáct let, co já chodím po zemi, potratila, než se to nakonec po dalších dvou a půl letech s Rosie zadařilo.

Hodně jsem mamku, ale i taťku obdivovala, že nad tím nezanevřeli a snažili se dál, aby měli ještě jedno potom, co je postihlo. Ale člověk, když něco chce, nevzdá se i za cenu toho, že to bude trvat věčnost. To chce mít pěkné nervy a odhodlání.

Nějak jsem procitla, když jsem zaslechla Rosienin smích, tak jsem na ní zaostřila a všimla si, jak se obě holky držely za ruce a točily se dokola, už je pískoviště, a bábovičky, zřejmě nebavily a usmála se.

Zbožňuji ho, ten její pronikavý smích by dokázal možná rozesmát i toho nejzapklého člověka, který existuje.

„Já věděl, že vás tu najdu." Poznala jsem jeho hlas, nepatřil nikomu jinému, jak Carlosovi, jež jsem se na něj otočila. Přišlo mi vtipné, jak se některé ne jen mladé žáby, co kolem procházely, ale i maminky s dětmi, na mého kamaráda otočily.

„Tys tu scházel, teď na mě ty ženský budou házet závistivé pohledy." Se smíchem jsem protočila oči, a zaostřila na něj, když si ke mě sedl na lavičku. Jo někdy dokáži mluvit, jako ten největší sarkastický jedinec, ale kdo mě zná tak ví, že se jen bavím, a nechala se jím jeho pravou rukou objat kolem ramen.

„Jsem prostě neodolatelný." Jež se nad svou poznámkou zasmál a zamával druhou mé sestřičce, které se najednou rozzářily očka, když ho viděla, no jo zjistila, že přišel parťák na blbinky. Ale ne jsem ráda, že Carlose Rosie zbožňuje, už od jejího jednoho roku, kdy jsme se my spolu začaly přátelit. Jo je to od začátku osmé třídy na základce, kdy k nám nastoupil. V té době jsem chodila s jedním kreténem ze školy.

Ale o něm mluvit nebudu, už za to nestojí.

„Calito." Zachiňala se a skočila mu do náruče, když k nám přiběhla, ještě pořádně ji nejde vyslovit souhláska r, ale je jí teprve čtyři, takže... Ale je to roztomilé a usmála se nad nimi.

-

Tak druhou část máme za sebou, kde si Annie posteskla, jak jí chybí být malá holčička bez starostí.

Taky, jak bylo pro její rodiče těžké míti další uzlíček štěstí, i když to trvalo tak dlouho..

Budu ráda za zpětnou vazbu.

-

Vaše Tate LN4