Půjdu za tebou i přes všechny překážky

Co se doopravdy stalo

Pohled Sugy:

Probudil jsem se zase na tom místě, svázaný a s páskou přes ústa. „NE, NE, NE, NE!" Jak je to možné? Nebyl jsem snad u Daichiho v objetí? Proč nejsem doma? Rozplakal jsem se na plné kolo, když mě náhle objaly pevné ruce. Zvedl jsem hlavu a uviděl Kageyamu a Hinatu, jak mě objímají. Snažil jsem se soustředit, abych zjistil, jestli jsou to opravdu oni.

„Přišli jsme tě zachránit, Sugo, a Oikawu taky," oznámil mi udýchaný Hinata, zatímco mi Kageyama pomáhal s rozvazováním provazů. „To není možné, vždyť tam nebyli!" říkal jsem si v duchu a snažil se probudit, ale nešlo to. Všechno to působilo tak živě.

Když jsme konečně mohli utéct a jít s klukama hledat Oikawu, do místnosti vrazil ten svalnatý chlap s posilou a za zády měl toho starce. „Okamžitě je chyťte!" přikázal rozčileně těm chlapům jako hory, a ti se vrhli na nás všechny.

K mému překvapení byl boj poměrně vyrovnaný díky Hinatově rychlosti, Kageyamově hbitosti a mé obraně dřevěnou tyčí, která ležela na zemi. Starce to také zaskočilo, a tak zbaběle utekl. 

„Hned toho nechte, chlapci moji, nebo si to Oikawa pěkně schytá," držel svázaného, trochu zakrváceného Oikawu za vlasy a přitiskl mu nůž k hrdlu. Jakmile jsme se na něj všichni otočili, chytili nás jednoho po druhém, začali nás znovu svazovat a Kageyamovi s Hinatou nasadili pásky přes ústa, zatímco já zůstal jediný bez ní.

Kluci se snažili vzpouzet nebo mluvit, ale za to dostali tvrdou ránu pěstí. „Nech je být, zrůdo!" zařval jsem na něj, abych získal jeho pozornost. Přišel ke mně, vzal můj obličej do svých rukou a začal mi něco povídat ve smyslu: „Tady je důkaz, že neposlouchat se nevyplácí, Sugo. Mohl jsi být hezky doma, dokonce i Oikawa. Teď je to jedno, když jsem získal svého syna, můžu se vás zbavit všech a věřím, že ten malý zrzek tu není jen tak pro záchranu." Zasmál se a přešel k Hinatovi.

Sundal Hinatovi pásku a začal ho prostě líbat? Kageyama okamžitě začal vyvádět jako splašené zvíře a snažil se vytrhnout ze sevření dvou silných chlapů, kteří ho pevně drželi. I přes pásku se snažil řvát na protest. Ten hnusák přestal a přešel ke Kageyamovi, aby mu sundal pásku taky. „Copak, synáčku? Nelíbí se ti, když si pohrávám s něčím, co patří tobě?" Ušklíbl se na svého syna a čekal na jeho odpověď.

„Nech ho na pokoji, hajzle! To mě přece chceš, kvůli pomstě, nech je být!" řekl Kageyama tak chladně, že mi z toho naskočila husí kůže. On se jenom ušklíbl a bez odpovědi přikázal, aby mě s Oikawou připoutali ke zdi, abychom nepřekáželi jeho „byznysu." Hinatu odvlekli do středu místnosti, kde byl na stropě hák. Začali ho k němu svazovat a dokonce ho svlékli. Hinata neměl proti nim žádnou šanci a Kageyamu pořád pevně drželi ti chlapi. Já s Oikawou jsme se rovněž nedokázali bránit.

„Nech ho být, ty úchyle! Hinata je panic, ty bestie zatracená!" snažil se Kageyama zastavit toho zvrhlíka. „Neboj se, Kageyamo, budu jeho první a nejlepší," prohlížel si Hinatu od hlavy až k patě. „Samozřejmě nebudu milý, od toho je tahle pomsta, ty hlupáku! Čím víc bude trpět on, tím víc budeš trpět i ty." Zasmál se a bez rozmyslu zajel do Hinaty až po kořen. Hinata vykřikl bolestí a slzy se mu hrnuly do očí. Sténal bolestí a snažil se ze všech sil brečet.

Po patnácti minutách nepřetržitého tempa začala z Hinaty téct krev proudem. „AAAA, konečně jsem tě protrhl skrz naskrz, maličký." Byl nadšený z Hinatova utrpení, zatímco Hinata začal nyní místo sténání řvát bolestí. „Nech ho, prosím, přestaň!" křičel Kageyama, který se na to musel dívat bez možnosti to zastavit. Všichni jsme byli naprosto bezmocní, neschopní cokoli udělat.

„Konečně se vzdáváš, synáčku?" Otočil pohled na něj a hledal potěšení ve strachu v jeho očích. „Fajn, nechám ho být, stejně by za chvíli umřel, kdybych pokračoval." S nezájmem z něho vyjel.

Pomalu přistoupil ke Kageyamovi, který stále sledoval znásilněného a krvácejícího Hinatu, prakticky v bezvědomí. „Tohle jsem chtěl vidět – ten tvůj pohled a slzy ve tváři." Sevřel Kageyamovy tváře velmi pevně. „Ty jsi fakt nemocný," procedil Kageyama skrz zaťaté zuby plné zlosti.

********************************************************************

„Policie! Nikdo ani hnout!" Vyrazili dveře a mířili zbraněmi na všechny pachatele v místnosti. Stařec měl rychlé reflexy a vzal si Kageyamu pod krkem k sobě jako rukojmí, s pistolí mířící na jeho hlavu. „Okamžitě odložte zbraně, jinak ten kluk hned zemře!" zařval na policii a přitáhl si Kageyamu ještě blíž. „Pane, odložte zbraň. Máme dům obklíčený, nemůžete nic udělat, je konec!" snažil se ho jeden ze strážníků přesvědčit, aby se vzdal.

„Myslíte si, že blafuju? Jen se dívejte," zbláznil se Kageyamův otec úplně a vystřelil mu do hrudníku. Rychle ho odhodil na zem a pokusil se utéct. Naštěstí policie měla opravdu obklíčený dům dalšími jednotkami, a tak ho dopadli snadno a rychle.

Policie nás osvobodila z provazů a Kageyamu odvázali, zatímco ho za pochodu ošetřovali a rychle odváželi záchrankou do nejbližší nemocnice. Všichni jsme museli na policejní stanici k výslechu, a teprve po dvou hodinách jsme byli odvezeni na kontrolu našich zranění do nemocnice.

Všichni jsme to dobře zvládli, i když s následky v podobě modřin na pár týdnů, nebo v případě Oikawy i na několik měsíců. Kageyamova operace proběhla úspěšně a kulka nezasáhla žádné životně důležité orgány. Bude muset zůstat měsíc v nemocnici, aby se zotavil. Hinata zůstal v nemocnici s Kageyamou a jeho rodiči, Oikawu si vyzvedl Iwachan s jeho rodiči, a mě si odvedl Daichi domů, protože už bydlíme spolu v jednom bytě.

******************************************************************************

„Proč si z toho nic nepamatuju, až teď?" Zmateně jsem se ptal, zatímco mi Daichi vyprávěl, co se skutečně stalo,

a já mu mezitím popisoval detaily z mého pohledu, na které jsem si vzpomněl za pochodu. „Podle doktora jsi prodělal ztrátu paměti ze stresu a strachu. Proto sis pamatoval jen to, co se stalo, než tě uspali." Daichi mě objal a já se mu rozplakal do trička.

Nakonec jsem to udělala trochu jinak, než jsem plánovala, ale nevadí. 😅Doufám, že se vám i tato kapitola líbila a dává smysl.😛