NAŠEL JI MRTVOU

♡76♡

                                 O nejaky cas pozdeji

rano jsem se probudila s uplnou bolesti hlavou...

kdyz jsem se zvedla bylo to jeste horsi...

rozesla jsem se do koupelny, podivala jsem se na sebe do zrcadla...

"jezisi"
zareagovala jsem na svuj vzhled...

vslikla jsem si obleceni a vlezla pod studenou sprchu...

asi po 10 minutach jsem vylezla, ususila se, udelala si ranni hygienu, a vzala si nejake pohodlne obleceni...

"dobre rano.."
pozdravila me teta hned co jsem vysla ze schodu...

"ahoj??"
byla to spis otazka protoze jeste vcera na me kricela...

teta ted na me krici casto...

uz to fakt psychicky nedavam...

krici na me kvuli blbostem, velkym blbostem...

asi to nemusim popisovat....

"hele ja jdu do prace, kdyztak si zajdi projit ven..."
promluvila kdyz u stala u vchodovih dveri...
a pote jsem jen slysela bouchnuti dveri...

to bylo divny, hodne divny....

asi bych se mohla jit projit...

presla jsem do kuchyne, z lednicky jsem si vyahla jen bílý jogurt, a sla si sednou ke stolu...

hlad nemam, posledni dobou vubec...

ani jsem to nesnedla cely a sla to vyhodit...

rozesla jsem se do pokoje kde jsem si vytahla teplejsi obleceni a rozesla se zpet dolu..

nazula jsem si boty, do kapsy hodila klice, na hlavu sluchatka, v nich pisnicky...a vyrazila jsem...

pujdu se podivat vic do mesta protoze s tetou bydlime na konci mestecka a ve meste jsem byla naposled.......s Tomem...

uz ted mi prijde ze se mi zacnou hrnout slzy do oci, a to jsem teprve vysla...

zzastavila jsem se jeste v kramu pro piti, protoze jsem mela velkou zizen...

uz jdu nejakou domu, a priblizuji se k memu byvalmu domu...

uz pred nim stojim a prohlizim si ho...

"hej, jdi pryc.."
zakricel na me nejaky pan z ona...

"prosimte nech ji..."
okrikla ho nejaka pani..

"potrebujes neco divko..."
dodala a prisla ke me..

"ne dekuji, jen jsem se prisla podivat na muj stary dum.."
odpovedela jsem a podivla se dolu...

"bydlela jsem tu s rodici, ty pote zemreli, tak jsem tu zustala s bratrem a sestou, ktery uz taky nezijii...pote jsem bydlela s pritelem, s nim jsem se pohadala a ted bydlim s tetou..."
vysvetlila jsem ji proc tu stojim....

"oo, to je mi lito..."

"v pohode, tak nashledanou a dekuji.."
rozloucila jsem se s ni a vydala se dal...

po chvili jsem dosla pred Tomuv, Billuv a vlastne Ellin dum...
zacalo mi byt divne, zacalo se mi delat tezko, bolet bricho, hlava...

musim si sednout ale neni kam....

mam na ne zazvonit aby mi pomohli...ne myleli by si o me buch vi co kdyz jim z niceho nic zazvonimna dum s tim ze mi je blbe...

zacala jsem tesce dychat...

                                       TOM

"tak ja jdu cau..."
rozloucil jsem se s Billem a Ellou a vydal se pryc...

jdu s kamosema do klubu, bez Billa, jo je to divny ale co uz...

otevrel jsem vchodove dvere...a zarazilo me co jsem videl...

nejaka divka lezela pred nasim dome...

ani jsem nezavrel dvere a rozesel se k ni, preci ji tam nenecham lezet...

nevedel jsem kdo to je, byla ke me zady...

klekl jsem si k ni a otocil ji ke me...

v tu chvili se mo normalne zastavilo srdce...

"Ailo!"
trosku jsem vykrikl...

"co se deje sakra..."
pribehl Bill...

"jezisis co se ji stalo..."
uplne se lekl..

"ja nevim, takhle jsem ji tu nasel..." 
"vezmu ji vo vnitr.."
dodal jsem...

vzal jsem ji do naruce a odnesl do vnitr...

polozil jsem ji na gauc...

"rovnou zavolej zachraku, nema cenu tu s ni stracet cas takhle..."
rekl Bill a ja si z kapsy vytahl mobil a zacal volat...

"ty brecis??"
prisla ke me Ella kdyz Bill nekam odesel...

"co je to kurva za otazku..."
zamracil jsem se nani...

uz nastesti neodpovedela...

asi cca po 10 minutach prijela zachranka...

Nalozili ji do vnitr a ha sel s ni...

"Muzu se zeptat co se stalo...?"
Zeptal se jeden zachranář co podaval nějaké potřebné věci ostatním...

"Ja nemam tušení, chtěl jsem odejít a kdyd jsem vyšel videl jsem ji ležet pred nasim domem..."
Pokrcil jsem rameny...

Cca po 13 minutach jsme dojeli do nemocnice, Ailu odvezli a ja bohužel musel zustat v cekarne...

Nevim co mi zas je, vsak s ni ani uz nejsem...

Ne miluju ji, moc...

dal jsem si obličej do dlani a oddychl si...

Sedim tu asi uz 3 hodiny a pořád nic...

"Pane...pane..."
Oslovila me sestřička a ja začala vnímat...

"Ano?"

"Asi můžete jet domu, nems cenu tu zůstávat...byl by jste tu dlouho..."
Oznamila mi....

"A muzu se na ni jit aspon podivat..."
S obavami jsem se zeptal...

"Nema to cenu a stejně radši ne..."

"Dobre tak dekuji, nashledanou..."
Uz jsem se zvedal a odcházel...

Cestou jsem zavolal Billovi aby pro me přijel...

Helouuu jsem zpet...

Ted jsem byla tyden na soustředění s koňmi...🐴🐎🐴🐎
Na videjka se můžete podívat na mim ig: Ema.packo

E