NAŠEL JI MRTVOU

♡50♡

"ty psychopate"
zakricel jsem na nej....

"jo tak ty takhle"
rekl, ale me to nezjmalo, rozbehl jsem se a zabodl do nej nuz, asi tak trikrat...padl  na zem a ani se nehnul...

"Tome"
sůysel jsem jak za mnou potichu rekla Aila....

"Ailo"
klekl jsem si k ni, drzela se za bricho...vzal jsem ji na sebe...

"Ukaz mi to..."
dal jsem si ruce pryc z bricha, byla od krve...mela v sobe strelnou ranu....hned jsem zavolal zachranku, policii i hasice...

"to bude dobry neboj, ty to zvladnes lasko..."
hladil jsem ji jednou rukou po vlasech a druhou ruku jsem mel na jejim brise, kde mela ruce i ona....

"Tome boli to"
nemohla pomalu ani dychat...

"Ja vim, ja vim, shhhh..."
celej sem se trasl, tekli mi slzy ji taky...

po chvili do pokoje vbehli zachranari...

"koho?"
zeptali se..protoze tu lezi Aila i Matyas...

"tady..."
naznacil jsem ze maji vzit Ailu...

"co ten druhej?"(Zachranar)

"ten nic, on si to zaslouzi..."
odpovedel jsem mu..on jen kyvl a Aila uz byla nalozena....

uy ji nakladali do zachranky.-

"muzu taky"
zeptal jsem se kdyz chteli zavrit zachranku...

"bohuzel..."
zakerne zavrtel hlavou...

"prosim ja se tam jinak nedostanu..."
rekl jsem s vysem hlasem...

"no dobre pojdte aspon nam reknee co se stalo..."
nastoupil jsem do zachranku, sedl jsem si na zidli vedle Aily kde ona lezela na luzku...chytl jsem ji za ruku a doktori ji davali dychaci masku, nebo ten nahubek, nebo co to vubec je...

"co se stalo, dokazete to rict?"
zeptal se me opatrne zachranar...

"Jo jasne...ona sla z brigady a ja ji sel na proti, nejel jsem autem protoze mi nejede, a ani bratrovi nejdede....no a ona se ke me chtela rozebenout ale nekdo ji vzal, byk to ten muz co lezel vdle nas...odvedl ji domu, a dvere dovnitr byli otevrene takze jsem tam vbehl, z horniho patra jsem slysel jak po nem krici at prestane...z kuchyne jsem si vzal nuz a bezel za nimi, hledal jsem v jkem pokoji jsou, v jinem pokoji lezela uz asi 2 roku rozlozena jeji sestra, pak jsem slysel syrelnou ranu...bezel jsem za vukem a v pokoji lezela ona zastrelena a naproti ni stal ten muz s pistoli v ruce...neco jsme si rekli a ja se ponem rozebhl a trikrat do nej bodl ten nuz...pak zavolala vas a pokracovani uz vite, jo a ten muz je jeji bratr..."
rekl jsem celo situaci....

"aha....no, strelil ji do blbeho mista, jo sice do bricha ale do blbeho mista....takze je tak 5procent ze prezije....ale neni to jisty, je to jen teorije podle toho co tu mame..."
to me vydesilo jeste vic, projel jsem si rukou po hlave...a skopil hlavu, zacali mi opet padat slzy...

uz jsme v nemocnici, ja jsem v cekarne a Aila na sale, nemuzu tam jit....ruzne vychazeli a vchazeli dokroti z mistnosti kde je Aila.....uz jsem to nevydrezel a musel jsem se zeptat zastavil jsem doktorku kdyz vychazela z pokoje a zeptal sem se ji...

"jak se na tom?...."
zeptal jsem se a celej sem se trasl....

"ne moc dobre, rana je hluboka...."
odpovedela a pokracovala v ceste...

"sakra..."
kopl sem do zdi a sedl si zped na sedadlo, havu si dal do dlani a zacal brecet...

nejsem sam, sedi tu hodne lidi co breci, spi, zvraci...kvuli stresu...ale ja to chapu....

pochvili jsem usnul stresem....

probudil jsem se dalsi noc, takze jsem celej den prospal, nebo jakoby zbudila me sesricka...

"pane, vstavejte"
trasla se mnou...

"prdon, ano co se deje..."
uplne jsem nadskocil ze sedadla....

"muzete jit je vzhuru...."
oznamila mi...

"pockej, fakt nekecej...dekuju moc...."
na miste mi zacali tect slzy a rychlim krokem jsem sel k no do pokoje...

"ahoj"
rekla kdyz jsem tam vstoupil...zastavil jsem se ale pak jsem se rozesel k ni....

"Ahoj lasko, vis jak jsem se o tebe bal..."
Brecel jsem radosti, hned jak jsem ji objal, jsem ji dal pusu....

"Jak se citis....?"(T)

"Co myslíš?, hrozne...bych radši byla mrtvá"(A)
"To neříkej, to bych se sel zabit i já...."
V jedny ruce jsem mel jeji ruku a druhou ruku jsem mel na jejim briše a hladil ji ho....

"Uz chci domů"(A)

"Snad brzo pujdes..."(T)

"Ja si te vyfotím...."
Vytahl jsem mobil a vyfotil si ji....jak anděl se usmívá, ja ji miluju....

"Doktori rikali ze jsi na tom zle a ze je tak 5procent na to ze prezijes ale ja věděl že to dáš..."
Aila nereagovala, jen se zakoukala do stropu....

"Si v poho..."
Zeptal sem se ji...opet nereagovala, přikrčila se a chytila se za břicho....

"Prosim jdi pro doktora"
Rekla, ja se zvedl a sel je hledat....

Zastavil jsem prvního doktora kterého jsem viděl, rekl jsem mu co se deje a on bezel pro další a sli k Aile....ja si opet sedl do cekarny...

Asi po hodině prisel doktor....

"Tak co?"
Zeptal jsem se...

"Pane, nemá cenu tu čekat, jdete domu, zavolame až budete moct přijít..."
Oznamil mi...

"Co je s ni"(T)

"Podařilo se nám ji probudit ale kdyz jste pro nás prisel, od té doby je to horší a horší....jdete domu prosím, my se vám ozveme..."
Dal jsem mu moje tel.cislo a odesel jsem...opet mi tekli slzy....

Kdyz jsem vyšel z nemocnice volal mi Bill...

"Tome sakra kde jste, Aila mi nebere mobil a ty si mi to zvedl až teď, vsak jsi pro mi sel uz včera, kde jste??"
Rekl hned jak jsem to zvedl....

"Jsem u nemocnice...doma ti to reknu"
Ubrecenej jsem mu řekl....

"Co se deje, jedu pro tebe, auto uz mam v pohode takze jsem u tebe za 5 minut, jsem kousek od tebe cau"
Tipl hovor a ja si sedl na obrubník...a čekal nez ho uvidím ze přijíždí, po chvilicce přijel...

Nasedl jsem do auta, furt jsem brecel, fakt mam o ni strach...

"Tak povídej..."
Rekl jsem mu celou situaci, vypadal dost překvapeně....

"Ja věřím že to bude v poradku, jo vim ze se to nehodi ale nechal jsem spravit i tvoje auto...."
Oznamil mi...

Jeli jsme okolo Matyasovo domu, ten byl celej obmotanej páskami kde je napsáno zápas vstupu, a okna byli zabadykovaný...

Doma jsem si lehnul do postele, do rukou si vzal polštář a hned usnul, nic jsem neřešil....

Uz ubehli asi 3 dny a pořád nic, právě sedím u snídaně a jen cumim do jídla a nic nedělám....
Pak mi ale zacal zvonit mobil....podle čísla jsem poznal ze volají z nemocnice...

"Ano, dobry den, tady Tom Kaulitz..."
Moje jméno poznaji...

"Dobry den pane, můžete přijet...."
V tu chvíli se mi ulevilo....

"Dobre dekuju nashle"

Nasedl jsem do auta a jel jsem co nejrychleji to šlo....
Vim kde má pokoj, uz jsem se i zeptal jestli za ní můžu, dovolili to....

Teď jen musím vylézt ty schody nahoru do patra kde je...
Vesel jsem do jejiho pokoje, uz byla vzhuru....

"Ahhh, diky bohu...."
Prisel jsem k ni a objal ji, a dal ji pusu...sedl jsem si vedle ní a chytil ji za ruku....

"Ahoj..."
Pozdravial me, vypadala hůř než před tím....

"Ahoj, lasko, vypadáš strasne"
Upřímně jsem to rekl....

"Ja vim taky ze se cítím strašně"
Od paty až ke krku byla prikryta dekou, koukala ji jen hlava a ruce....

"Strasne, ale fajn strašně jsem se bal...."