Městečko za branou

4 0 0
                                    

„Ahoj." pozdravila jsem Marcuse
„Vítej, má princezno." Přistoupil blíž a objal mě.

„Pojď, musím ti ukázat naše království"
Chytil mě za ruku a vedl ke známému portálu. Šli jsme přes les, po mostě přes řeku, až jsme došli k velké bráně. Bránu tvořil kamenný oblouk porostlý břečťanem. Před branou stáli dva strážní s meči a luky.
Vedl mě přes městečko až k velkému mostu vedoucímu k zámku na kopci. Byl překrásný. Byl kombinací dřeva, cihel a skla. Od skleněných tabulek se odrážely paprsky zapadajícího slunce. Velká okna dělala dojem, že obyvatelé nemají co skrývat. Pevné cihlové zdi dělaly z malebného zámku pevnost, dřevo se ztotožňovalo s tím, ze kterého byly postaveny baráčky pod zámkem a rostliny krásně zapadaly do okolní přírody.

Vešli jsme dovnitř, zalapala jsem po dechu. Interiér byl překrásný, starý nábytek zdobený zlatými vzory obepínal chodbu. Vedl mě dál chodbou, prošli jsme až ke dřevěnému zatočenému schodišti, po kterém jsme stoupali nahoru. Pečlivě jsem si vše prohlížela. Byla to nádhera. Vyšli jsme schodiště a pokračovali chodbou dál.

„Pozor! Pozor!" Ozval se dětský hlas za mnou. Než jsem stihla zareagovat, vrazila do mě liška.

„Promiňte" řekla malá holčička a sklopila zrak.

„To je v pořádku, nic se nestalo." Řekla jsem a usmála se na ni.

„To je má malá sestřička Ejlín. Ejlín, tohle je má princezna Kaisí."

„Ráda vás poznávám, přijdete za mnou s Marcusem ven? Ráda bych vám něco ukázala."

„Jistě, rádi se podíváme. Jen tu Kaisí provedu a přijdeme." Odpověděl Marcus s úsměvem.

Doširoka se usmála a odběhla i s liškou z našeho dohledu.

Prošli jsme několik místností a skončili v jeho pokoji. Byl úžasný, měl tu několik mečů, kuší ale i knih. Jeho pokoj byl oborový, můj by se sem vešel minimálně třikrát, a to jsem si myslela, že mám velký pokoj.

„Pojď sem, něco pro tebe mám" Ozval se jeho hlas z druhé strany pokoje.
Seděl na posteli s tajuplnou krabičkou v ruce. Posadila jsem se k němu.

„Zavři oči a nastav ruce, prosím." Řekl a já to bez váhání udělala.
Položil mi na dlaně něco chladného, hned jsem poznala, že jde o řetízek s přívěskem.

„Už můžeš otevřít oči." Podívala jsem se a zalapala po dechu. Byl to medailónek s červeným kamenem a zlatými ornamenty. Byl překrásný.

„Otoč se, zapnu ti ho." S těmito slovy jsem se konečně probrala.
„Ne, to nemůžu přijmout, vypadá moc draze.." Než jsem stihla cokoli dodat, mě zastavil.

„Vidíš ten červený kámen? To je rubín, u nás je považován za kámen hluboké lásky, úcty, důvěry a věrnosti. Dávám ti ho, abych ti dokázal, jak moc tě miluji. Můžeš ho samozřejmě odmítnou, pokud necítíš to samé."

Zůstala jsem na něj koukat jak opatřená. Tohle bych od něj nečekala. Nejsem si jistá, jestli jsem do něj zamilovaná stejně, jako on do mě.

„Můžu si to prosím promyslet?" Dostala jsem ze sebe.

„Ano, jistě. Nebudu tě do ničeho tlačit. Já ti řekl, co k tobě cítím, pokud si to potřebuješ urovnat, je to v pořádku."

„Dobře, děkuji. Já, moc si toho vážím opravdu." Dodala jsem a pousmála se.

„Už by jsme měli jít za Ejlín, ať dlouho nečeká." Řekl a políbil mě na čelo.

„Ahoj princezno." Pozdravila jsem Ejlín.
„Ahojky, tak začneme. Posaďte se prosím támhle a já je zatím připravím."
Podívala jsem se na Marcuse a zdvyhla obočí, on jen pokrčil rameny a šel si sednout. Přisedla jsem si k němu a v tom to začlo.

Eilín si sedla před květináč s uvadlou rostlinkou, sama nevím jak, ale rostlinka najednou ožila a začala pomaličku i kvést. Zatleskali jsme a čekali co se bude dít dál. Najednou přišla liška, pak srnka a nakonec maličký zajíček s mašličkou kolem krku. Šli smerem k nám a já věděla, že nás jdou pozdravit. Všechny jsem přivítala malým ukloněním hlavy, oni mě napodobili. Drbali jsme je a hladili, přesně tak, jak si to přáli.
Najednou to přišlo, věděla jsem, že se musím rozloučit. Objala jsem Eilín a pak jsem na rozloučenou lehce políbila Marcuse. Nevěděla jsem, jestli je to správné, ale on můj polibek opětoval.

Děkuji za přečtení 🤗

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 26 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Tajemství lesní cestičky Kde žijí příběhy. Začni objevovat