Pohled Petra
Vzbudil jsem se v 9 ráno a hned jsem šel do sprchy.
Včerejšek si pamatuju jen tak matně, protože jsme dost pili. Každopádně holky by měli být u nás ve sklepě, jestli to Tomáš neposral.
Po sprše jsem šel dolů, kde už byl Honza.
P: Bré ráno, proč nespíš?
H: Dobré.. Nevím, nějak to nejde. Nevím jestli to Tomáš neposral včera a nechcu chodit do sklepa sám.
P: Tak jdem spolu?
Koukám do lednice ve které nic není, ten Tomáš zas nedojel na nákup, se poseru..
H: Nic tam není brácho, musíme zajet nakoupit.. Jo, jdem?
P: jespes
Honza se zvedl a šli jsme ke dveřím od sklepa.
P: jdeš první nebo já?
H: ty
protičil jsem oči a odemkl dveře. Bylo rozsvíceno a na matracich, které jsme tam hodili leželi ony.
Sešel jsem schody a čekal na Honzu.
Nejspíš ještě obě spali a měli zalepený oči a ruce.
Odtáhl jsem Honzu dál pro případ, že by nespali
P: Tak co s nima? Vezmeš si Luc k sobě, když se ti tak líbila? Tam je ten volnej pokoj ještě, můžeš ji dát tam a já Petru dám do toho druhyho volnýho pokoje, ale až udělá to co chci.
usmál jsem se
H: jes, to zní dobře, ale budit ji asi nebudu. Odnesu ji do pokoje a ty si s Petrou dělej co chceš
přikývl jsem a Honza šel pro Luc, kterou vzal do náručí a odnesl ji do pokoje.
