*Minule*
Ráno jsem se probudila na zemi v obýváku a nahoře slyšela hlasité výkřiky ....
"Ježiši !!" řekla jsem a pokusila se vztát
Naneštěstí podlaha zavrzala takže mě strýc uslyšel ... rychle seběhl a.....
*Nina*
....nebyl to strýc ale nějaký kluk , který mě vzal a nesl někam ....
***
Probudila jsem se v posteli přikrytá dekou a vedle mě ležel nějaký kluk ...
hnědovlasý s roztomilým oblyčejem a právě se probírá .... a sakra , co když je to úchyl pomyslela jsem si a poposedla jsem dál od něj ... on se na mě usmál a řekl
"Nemusíš se mě bát ," a pousmál se
"Kdo jsi ?! A proč jsi mě odnesl ??" vyhrkla jsem
"To chceš říct že bys byla radši u toho tyrana?? " zeptal se podiveně
"Ani nevím kdo jsi ."
"Jsem tvůj zachránce ." řekl a sladce se usmál
"A jméno by nebylo ??" řekla jsem
"Možná .... co za to ??" řekl a ušklýbl se
Zamračila jsem se a vstala
"Kam jdeš?!" zeptal se
"Pryč !" řekl jsem a on hned vyskočil a stoupl si před dveře
"Nesmíš odejít všude tě teď hledají !!" řekl a rukou se opřel o dveře
"Co to meleš ?! Kdo by tak asi hledal jsem všem ukradená , " řekla jsem a neposlušná slza mi sklouzla po tváři ", a navíc mám právo jít tak mě nech !" dodala jsem
"Tak prosím běž ." řekl a odešel z futer abych mohla projít
"Akorát by mě zajímalo kam pujdeš když jsem všem ukradená . "
Už jsem k němu byla zády takže nevyděl jak začínám brečet , zavřela jsem oči a vybavila se mi vzpomínka na Justina a začala jsem brečet ještě víc otočila jsem se zpátky k němu a rozhodila rukama jsi spokojený jsem na dně !!?
"Hele promiň já nechtěl ,-" chtěla jsem něco říct ale on mi zacpal pusu a ukázal ať jsem potichu a pozorně poslouchal chytl mě za ruku a táhl mě někam
řekla jsem hlasitě "Au!" protože mě chytl silně a potom uslyšela nějaké kroky po schodech chtěla jsem se otočit abych zjistila kdo to je ale to už mě ten beze jmena táhl do auta
"Hej já s tebou nikam nejedu !" vykřikla jsem
"Tak se tady necháš zabit?! " řekl a nastartoval
"Ne !" řekla jsem trochu udiveně
"No vidíš a neptej se mě kdo to byl !!" řekl když uviděl že se nadechuji abych něco řekla
**po 5 minutách**
"Kam -" nenechal mě to ani doříct
"Do LA ." řekl s klidem
"Co?! " vykřikla jsem udiveně
Neodpovídal
"Ale co Justin ..." řekla jsem a skoušela se nerozbrečet a on to asi poznal
"Klidně se vybreč mě to nebude vadit." řekl
"Nemůžu , " řekla jsem a posmrkla jsem
on mi podal kapesníky a řekl "Ale můžeš ."
"Děkuji . Ne nemůžu , ty nemáš ani tušenÍ co jsem prožila !! " řekla jsem a vysmrkala jsem se
"But fake happiness is still the worst sadness!" .....
Hiiii dearlings :-*Po dlouhé době jsem se dokopala k psaní teďkom už to bude takové víc vzrůšo :D... hope u like it -Katy
