Citta

22. Sprcha

Zachvilku to bude týden od našeho pobytu v Itálii, nejradši bych tam zůstala ještě pár dní ale kluci už se museli vrátit do práce. Vtipný tomu říkat práce když většinu dní jen hulí, chlastaj a řeší hudbu.
Právě jsem s klukama ve studiu, brácha s Dominikem a Sárou jsou v nahrávačce zatímco já s Pepou, Tokáčem a Reejem objednáváme pizzu.

„Nebudu kupovat Hawaii typico"

„Já zase nebudu žrát jen sýrovou" seberu mu mobil a naťukam tam svojí objednávku, takže sushi, čumí na mě jak na kokota,oni si nakonec objednali Šunkovou a pálivou pro kluky.
Vezmu si z ledničky Colu a jdu sledovat kluky jak hrajou FIFU, dementi tyvole... hádají se tu jak malý děti, z nahrávačky vyjde Dominik a za ním hned brácha, pro změnu ho vymění Pepa a zavře za sebou dveře.
„Tak co děláte hovada?" Směje se brácha a obejme mě, pritulím se k němu a podám mu svojí plechovku, z toho jak je zadejchanej tam museli dělat totální zvěrstva. Napije se a podá jí zpět, teda aspoň jeden lok

„Kryple"hodím jí po něm prázdnou
„Aby ses neposrala" ušklíbne se a hodí jí zpět, jen protočím oči a jdu za nima do nahrávačky, sotva otevřu dveře doléhá ke mě Pepy hlas a zvuk beatu.
Decky se na mě otočí a ukáže na Pepu aby přestal
„Co tu děláte?"

„Hasák zkouší co dovede" směje se decky a já s ním, přejdu k němu a začnu si prohlížet techniku

„Můžu to zkusit?" Ptám se a on se zarazí

„Ty?"
„No jo...ale pokud ti to vadí klidně dál půjdu čumět na instagram" ušklíbnu se a otočím se, chtěla jsem jít pryč ale on si mě přitáhl za ruku k sobě

„V žádném případě, tohle je velká událost, Pepa si může hejkat kdy chce" zasměje se a rozklikne seznam beatů, jeden si vyberu a on ho pustí, mezitím co jsem si vybírala tak už všichni odešli z nahrávačky, slyším vedle hlasy takže je mi jasný že to řeší.

„Asi nezvládnu něco takhle vymyslet" zamyslím se nahlas a on se usměje
„V klidu krásko,zkus Jakuba část nebo Dominika jak chceš" rozklikne jejich složky a jednu vyberu.

„Ježiš tak to bude ostuda"zasměju se

„Drž piču, máš to v krvi" poznamená a repráky se rozezní první melodie, nakonec zvolil track Na chvíli
Řekl mi co a jak a já šla na to, trochu se bojím ale zase si aspoň vyzkouším co prožívají kluci

„Jedem za tři,dva , jedna.." ukáže palce nahoru a já začnu, zavřu oči abych se líp soustředila, je to už straší písnička ale furt to má svý kouzlo, sotva otevřu oči všimnu si že za sklem stojí snad celý label, Robin na mě čumí s otevřenou držkou, ostatně jako všichni.
Sundám sluchátka a vyjdu ven,je tu ticho jak kdybych řekla že jsem těhotná typico, nebo jak kdyby kluci řekli že končí.
„Co čumíte jak kdyby se měl zbořit svět?" Ptám se a oni se vzpamatují, než se naděju brácha si mě vtáhne do silného objetí
„Nečekal bych že tě uslyším zpívat" vydechne a následně mě pustí

„To abych oznámil novou členku" řekne při dušeně Toky, všichni se zasmějou a každý mi složí poklonu, nečekala bych že se mi budou takhle klanět...

„Myslím že si Jakub může jít zbalit kufry" směje se Pepa a následně ho Jakub praští

„Notak nežárli bráško, já vím že jsem lepší ale přece se teď neurazíš, sice sis to přiznal až pozdě al-" ani to nedořekneku už si mě hodí přes rameno

„Furt máš plnou hubu keců" ušklíbne se

„Nenene beru to zpět! Jsi nejvíc šikovný člověk na světě!" Ječím a kluci se vzadu smějí