Tělocvik...
Začal stejně jako vždy. Docházka.
,,Lia" ,,zde"
,,Elisabeth" ,,zde"
,,Adeline" ,,chybí" řekla jsem jelikož jsem ji v řadě neviděla. Tělocvikářka zvedla oči od sešitku a prolétla očima řadu. Zastavila se u mě.
,,Chybí?" Pokrývala jsem hlavou. Nadzvedla obočí a otočila se zpátky k svému sešitu.
,,Už po třetí... Co se jí stalo?!" ,,Říkala mi že jde k doktoro-" učitelka zvedla ruku aby mě utišila. ,, doktor mě nezajímá ta docházka se sama nesplní." Zavrtěla hlavou a pokračovala.
,,Madie" ,,chybí" řekla Lia. ,, Radši se nebudu ptát."
Naše učitelka byla strašně divná. Byla ze staré školy a vždy, když někdo chyběl, tak si myslela že si vymýšlí. A to nebylo to nejhorší...
,,rain" ,,tady" řekla jsem ale myšlenkami jsem byla jinde.
Jako každý tělák.
Tozběhat, rozcvičit. Jen jedna věc dnes byla jiná.
Nebylo mi dobře. Ale k čemu mi to bylo. K ničemu... Učitelka vám to neuzná. Myslí si že se ulíváte. Dneska prý půjdeme běhat. Nechtělo se mi. Jako vždy.
Vyšli jsme ven a přešli přechod přez park. Byla tam družina. Učitelka zase musela něco namítnout.
,,ta družina, měla by být víc disciplinovaná. Já, já bych je VÍC honila." Jako za starých časů. Komunistů.
Připravili jsme na na naší provizorní čarovou linii.
,,na místa připrav se, pozor, TEĎ!"
Jak jsem na to slovo alergická. Vyběhli jsme.
1 kolo...
2 kolo...
Měli jsme běžet celkově 5
3kolo...
A pak... To čtvrté.
Přestávala jsem dýchat, nemohla jsem. Běžela jsem do mírného kopce, abych dokončila kolo.. ale pak jsem slyšela křup.
Svět potemněl.
ČTEŠ
RAIN
Short StoryRain, holka ze základny v 8. Třídě. Je jí 14 let. Potýká se s mnoha problémy jako je třeba overthinking a další. Provázejí ji dobré, ale pak špatné chvíle. S pár přáteli musí zvládnout důležité překážky, které jí v tomhle příběhu potkají.
