Police officer - Vkook/Taekook (cz) [j. jk×k. th]

♥5♥

Jungkook POV

Ráno mě probudily sluneční paprsky, protože jsem si včera nezatáhnul závěsy. Pomalu jsem se tedy posadil na postel. Nakonec jsem z tý postele vstal a došoural se k mé obrovské skříni. Odtamtud jsem si vytál nějaké slušné oblečení, protože si jdu dneska pro ten novej počítač. Zase utratím nějaké penízeee 😭.

Když jsem byl převlečený, vydal jsem se do koupelny. Tam jsem si vyčistil zuby a navoněl se. Už voňavej jsem došel do kuchyně, kde jsem z horní skříňky vytáhl nějaký jídlo. Docela se to dalo jíst, i když to byl asi týden starý rohlík a nějaká paštika něco jako májka. Nic jinýho jsem doma neměl. Takže až si půjdu koupit ten počítač, tak se asi rovnou stavim v obchodě. Když jsem dosnídal, tak jsem po sobě umyl nádobí a došel zpátky do pokoje. Tam jsem si vzal takovýty základní věci, jako tašku, sluchátka, mobil, klíče a peněženku. Ještě jsem zkontroloval, jestli je všude zhasnuto a jestli mám všechno co potřebuju. A pak jsem vyrazil.

První jsem se rozhodl dojít si koupit počítač, ale jelikož je apple store až na druhém konci města, tak jsem musel jet autobusem. Došel jsem na zastávku a čekal asi 5 minut, než přijede můj autobus. Nastoupil jsem, koupil jsem si jízdenku a sedl si na volné místo u okýnka. Místa u okýnek jsou nejlepší, protože když třeba posloucháte písničky, tak se můžete koukat ven. Nasadil jsem si sluchátka a pustil si písničky. Cesta ubíhala strašně pomalu, takže jsem se rozhodl počítat žlutá auta.

Když jsem byl u asi 23 a ve sluchátkách mi hrála písnička Stray Kids od Stray Kids, tak si ke mně přisedl nějaký kluk asi v mém věku. Možná o trochu starší. Vypadal takhle:

Vypadal rozčileně a na někoho křičel do telefonu. Já vim že se to nedělá, ale já prostě musel. Stopnul jsem písničku a poslouchal.

,,Matko, já chápu, že chceš abych měl nějakou práci, ale mě to tam už nebaví. Nebaví mě, jak tam furt musim všechny okřikovat, že tohle nesmí a prát se s nima. Já už chci odtamtud odejít!" Chvíli bylo ticho, než se z telefonu ozvalo: ,,Taehyungu! Takhle se mnou nemluv. Minimálně tři měsíce tam ještě budeš."

Ten Taehyung se naštval a típl jí to. Snažil se uklidnit a najednou se podíval na mě. Chvíli jsme tam takhle na sebe koukali, než jsem se rychle zase otočil k okénku. Naštěstí už jsem měl vystupovat, takže jsem vystoupil. Zajímá mě, co ten kluk dělá za tak hroznou práci.

Pomalu jsem došel do apple storeu. Došel jsem dovnitř a tam jsem zahlédl člověka, kterého z celého mého srdce nenavidím. Mou matku...

---

Ahoooj, neskutečně moooooc se omlouvám, že jsem byla neaktivní. Tady máte další kapotoluu. MOŽNÁ vám sem dnes přibude další kapitola. Ale nic neslibuju. Budu ráda za ⭐ a 💭.

I purple U 💜