12.kapitola Lucy

10 2 0
                                    

Nicholas se povaloval tím svým rozčilujícím způsobem po

posteli a četl si v okopírované protiupírské příručce. Pak

najednou zvedl hlavu a chvíli se díval, jak pochoduju sem

a tam. „To jsem netušil, že jsi tak zažraná do tělocviku."

Zastavila jsem se. „Cože?"

„No, že provozuješ aerobik i uprostřed noci."

Došlo mi, že jsem postupně zrychlovala skoro do poklusu.

Dech mi už pomalu docházel a svaly na nohou vibrovaly

napětím. Asi se musel hodně ovládat. Snažila jsem

se ze všech sil uklidnit. Svezla jsem se na židli a pokoušela

se tvářit zrovna tak ležérně jako on. Nevydržela jsem to ani

pár minut a musela zase vyskočit. Navršila jsem do krbu

pár třísek a dvě polínka a zapálila oheň. Bylo docela teplo,

dokonce i mně, ale potřebovala jsem se prostě něčím

zaměstnat.

„To nerozdejchám."

„Ani bych si nevšiml. Ty se umíš tak ovládat...," ušklíbl

se ironicky. Ten poloúsměv mu tak zatraceně sluší; přidává

mu na té jeho nesmrtelné kráse. Solange je jediná z téhle

rodiny, která na eleganci vůbec nedá, a to si stejně nejsem

vůbec jistá, jestli třeba nezačne po narozkách nosit středověké

hávy jako vystřižené z divadelní šatny.

„Já to ale fakt nerozdejchám," zdůraznila jsem znovu.

Zahrada za kouřovým oknem vypadala černočerně. Aspoň

jsem si to tak představovala, protože jsme předtím pro jistotu

zatáhli všechny závěsy. Bylo tu najednou krásně útulno,

hotová romantika. Jenže jsem si ji nějak nedokázala

vychutnat.

„Neměli jsme ji nikam pouštět, " prohlásila jsem.

„Mysli si, co chceš, o Solange rozhodovat nemůžeš."

„Já fakt nevím, proč jsou všichni Drakeovi tak poddajní."

Posadila jsem se, protože mě v tu ránu něco napadlo.

„Hele, ty máš přece klíč od trezoru."

„Já?"

„Jasně. A já potřebuju paralyzér."

„Tady nejsi v obchodáku."

Vstala jsem a vzala ho za ruce. Měl je studené. Zatahala

jsem ho, a ještě jednou, abych se nenechala unést jinými

myšlenkami. „No tak pojd."

N icholas teatrálně zavzdychal, jako že jsem se zbláznila,

ale nakonec se za mnou coural po schodech dolů spletitými

chodbami k trezoru. Vlastně je to spíš kryt než trezor - má

prý tajný únikový tunel a jsou v něm zásoby krve a kyslíku

Srdce v sázceWhere stories live. Discover now