💗Mé Povídky Do Soutěže 2024/25💗

Zadání 1#

Ma Meilleure Ennemie

Nechápu jak se to takhle mohlo zvrtnout...
Po tom všem co se stalo jsem skončila tady, u něj.. Přitisklá k němu , hřála se o jeho tělesné teplo. On sice hluboce spí, ale já nemohu, v mé hlavě běhají otázky. Ale v mém nitru cítím příjemné teplo. Takové to jako když někdo pro vás velmi blízký vám složí kompliment nebo dá dárek.

Cítím jeho vůni šamponu, i po naší společné interakci stále voní jako parfém za tisíc euro. Ležím na jeho hrudi a prohlížím si jeho obličej. Oříškové na krátko ostříhané vlasy. Čistě modré oči zakryté očními víčky. Tvarovaný nos pro který by holky jako já zabíjeli. Plné rty a na tvářích jsou skoro neznatelně vidět jeho malé pihy.

On byl dokonalý, bohatý, charismatický, prostě dokonalý. Nechápu proč si místo dívky na své úrovni s ambicemi, vybral mě.

Spodinu z nejnižší třídy, kde už lidé skoro prosí každého aby jim dal kus chleba nebo aspoň jeden cent. Jsme si tak rozdílní, ale cítím že v nějakém slova smyslu i stejní.

Po všech těch událostech, kdy zničil akci ve škole kterou jsem, pořádala, a tak přišla o šanci na stipendium po zesměšňování, ničení si věcí, pomlouvání a dalších, jsem tady, přitiskla k němu. I přes ten hřejivý pocit tam je i ten pocit studu, zrady a bolesti. Nevím jak se budu moct po tomhle podívat mé nejlepší kamarádce do očí, jak se k ní chovat, jak se chovat k němu..

Ona ho milovala, už od páté třídy. Já si ho do teď nevšímala, já znala jeho jméno, on mé ne. Já ho viděla chodit po chodbách, in mne ne. A tak to mělo být i do skončení školy, než se to zvrtlo.

Pamatuji si jen to jak mě a mou kamarádku pozval na párty k jeho kamarádům, bylo mi to jedno, v žádném případě jsem tam nechtěla jít. Bohužel jsem v tom svou kamarádku nemohla nechat. Šla jsem s ní, oblečená do těch snad nejkratších a nejvíce nepohodlných šatů co měla ona ve skříni.

Na párty to ze začátku bylo docela super, lidi se bavili, ona se bavila a já se snažila sdílet její radost. Párkrát jsem i tančila z jejího donucení, samozřejmě. A i párkrát jsem se napila alkoholu co byl na stole dostupný všem. Ten pocit když vám krkem proudí krátký pálivý pocit, který do celého těla vznese uvolnění a klid. Kdy vaše starosti, bolest odplují a vy jen ten pocit chcete cítit dál, a dál. Hlava se mi motala, ale nějak příjemně, svět se více zbarvil a lidi kolem mě se různě kroutili.

Až později mi došlo že jsem opilá. Má kamarádka zmizela kdoví kam a já šla motající se na vzduch. Opřela jsem se o zeď domu a dívala se na bazén před sebou. Byl čistý, osvícen světly zabudovány pod vodou. Byl prázdný, nikdo tam nebyl. Kdokoliv na mém místě by toho využil a šel si třeba zaplavat. Mě to spíše vyděsilo.

Mé rodinné trauma se mi jak blesk vrátilo do hlavy i přes to množství alkoholu v mém těle. Jako bych najednou střízlivěla. A nebo možná jen trochu.

Sjela jsem po zdi na zem, můj dech se zrychlil, hlava mi třeštila. Nešlo mi se pořádně nadechnout, dívala jsem se na tu vodu, a v mé hlavě se tvořili ty nejpružnější a nejhorší scénáře co by se stalo kdybych se jen o krok přiblížila. Voda by mě celou obalila dusila, proud by mě táhl ke dnu, neumím plavat.

Od přemýšlení o své smrti v té nádobě plné smrtící kapaliny, mě vyrušil hlas někoho, nevím kdo to byl, jeho hlas byl posměšný. Při zaostření mého zraku jsem si všimla že to je jeden z jeho přátelí.
,, chceš si zaplavat kočko?"
Nedávala jsem si význam jeho slov k sobě, byla jsem na to až moc vyděšená a opilá zároveň.Vzal mě do náruče a nebezpečně se přibližoval k té vodě.

Začala jsem sebou šít, vzpírala jsem se a křičela na ostatní přihlížející, kteří se ale jen pouze smáli a natáčeli nás. Hodil mě do vody. Když mě voda pohltila, mé tělo zmrzlo, nemohla jsem se hýbat. V mé hlavě běhaly malé útržky scén z minulosti.

O pár minut později se ozval zvuk těla dopadající se do vody. Někdo tam byl se mnou. Mé tělo bylo až moc v šoku aby se ohlédlo, můj vzduch z plic začínal ubývat a příšerně bolet, mé tělo mi chtělo dát jasně najevo že touží po kyslíku. Na to jsem ale byla moc slabá.

Někdo mě chytl za ruku, vynořili jsme se z vody a já se konečně nadechla, mohla jsem se zas hýbat a já se okamžitě přitiskla k tělu které mě pevně drželo nad vodou. Jeho vůni jsem ale poznala, byl to on, můj nepřítel.

Nepostřehla jsem, nic z toho co se dělo potom, byla jsem na to až moc v šoku a zmrzlá. Vím jen že mě nepustil. Objevili jsme se v autě, nejspíš u něj v autě. Svlékl mi tričko a kalhoty, nijak jsem neprotestovala, bylo mi to v ru chvíli jedno. Navlékl mi přes hlavu něco velmi teplého a celé to vonělo po něm. Do té věci se, se více zachumlala. Auto se rozjelo a mé tělo, myšlenky a srdce se začalo uklidňovat.

Na mém stehně přistála jeho teplá ruka, bylo to uklidňující a příjemné.

Vše jsem mu poté řekla, o mém životním traumatu a o té bolesti co jsem cítila. A nakonec jsme skončili u něj v posteli. Furt nechápu jak se to stalo, událo se to tak rychle než si pamatuji.
Ležím tu s ním s Nickem Kimberly Smithem...

-------------------------------

Ahojky! První zadání mám hotové, začla jsem bohužel pozdě protože jsem o této soutěži netušila, vyhlášení první povídky je 30.11. a doufám že se aspoň nějaké hlasy najdou!!💗
Jinak doufám že se vám kapitolka líbila a zatím papa

Didi<33