Sedím na náměstí na lavičce, v ruce cigaretu a u pusy dým. Čekám tu už asi 10 minut a Andy nikde.Slyšela jsem někoho za sebou běžet tak jsem se otočila „promiň.. promiň.. zdržela jsem se kvůli příteli" udýchaně si sedla vedle mě „za prve jasně to nevadí nečekám dlouho a za druhé ty mas přítele jo?" šťouchla jsem do ní ramenem „za prví jo a za druhý ty hulíš?" zasmála jsem se když se mě zrovna na tohle zeptala „jo, pomáhá to na myšlení.. chceš?" zeptala jsem se a ona se ušklíbla „ne.. přítel to nesnáší.. ten smrad" stáhla pusu do uske linky a nakrčila nos „tak rovnou řekni že ti to vadí" zahodila jsem cigaretu a udusila jsem ji ještě nohou.. pro jistotu.
Zašmatrala jsem v kabelce a vytáhla elektronku „to není cejtit" řeknu a potáhnu si „díky" usmála se a obě jsme se zvedli.
Time skip!
Pravé teď jsem s Andy v nákupním centru a já hledám tu posranou video hru.
„a co to má být?" zasmála se mi Andy když jsem rozčileně hodila jednu video hru zpátky do košíku, který stál uprostřed obchodu „já nevím, má to být nějaká video hra" ukázala jsem ji fotku „1000? ježiši ta musí být ze zlata ne?" udiveně se koukala na obrázek „tyvole on si proste musel vymyslet tu svoji posranou hru!!" naštvané jsem hodila další video hru do koše.
„tak se někoho zeptáme" řekla Andy a rozhlížela se po obchodě „hele tamhle někdo je" řekla, vzala mi mobil a už stála u týpka.
Fakt se nezměnila.. furt je extrovert.
„promiňte-" týpek se otočí a Andy s kamenní „ano?" řekne týpek a ona se usměje a začne poskakovat na místě „vy jsi Stein že ano" usmála se ještě víc. Týpek se podíval na mě pak znova na Andy „ano" usmál se vřele.
„mohla bych se s váma vyfotit?" Andy hned hrabala pro telefon v kapse „jasně" uchechtl se týpek.
Andy mi vrazila mobil a já je byla nucena vyfotit.
Kdo to kurva je?
„děkuju moc" otočila se Andy a koukala na toho týpka jak na obrázek „jasně nemáte zač" odkašlal si týpek a koukl na mě „chcete se taky vyfotit?" nastavil ruku pro můj mobil „hele.. sorry vůbec vás neznám.. takže.. ne" slušně jsem ho sjela pohledem. Bylo vydět že se cítil trapně a dal ruku podél těla.
„ty nevíš kdo je Stein ? Je to úžasný zpěvák. No tak budeš toho litovat, když se nevyfotíš" přijde ke mě Andy, vytrhne mi mobil z ruky a popostrčí mě k němu „aha.. dobře no" přijdu k němu a postavím se vedle něj.
Myslela jsem si že jsi proste stoupnu par metrů od něj a vyfotí nás ale to by nebyla Andy „trošku se přisuňte blíž, bude to vypadat na fotce líp" ukazovala rukou aby jsme se k sobě více postavili.
Týpek neboli ten "úžasný zpěvák" si ke mě stoupl blíž „mohu?" znovu se vřele usmál „asi.. asi jo" začala jsem být nervózní.. přiznávám že už dlouho jsem nebyla tak blízko k nějakému chlapovi.
Týpek mě chytí okolo pasu a koukl se na Andy s úsměvem že se vyfotíme „takhle je to super!.. Rachel usměj se do prdele!" přikázala Andy, a tak jsem byla nucena se usmát.
Týpek mě pustil a podíval se na mě.
„ne že bych vás poslouchal.. ale když jste křičela tady před tím košem „tyvole on si prostě musel vymyslet tu svoji posranou hru" tak to jsem proste nemohl přeslechnout.. klidně vám pomůžu" koukal jen na mě ale říkal to i Andy.
„no jo.. to už je Rachel" zasmála se Andy a ja na ní hodila nepřející výraz „děkuju vám ale fakt není nutni.. my to najdeme" falešně jsem se na něj usmála a on dal ruce vzhůru na gesto že odstupuje „ne!... prosím pomozte nám.. ja tu nechci strávit další hodinu" přišla blíže Andy a sebrala mi mobil.
Chtěla jsem ji ten mobil vzít, jasný! Ale ona mi ho proste nedala.
„jo jasně, na tuhle hru se musíte zeptat prodavače.. je to limitka" usmál se na Andy týpek a já protočila očima „debil.. mi to taky mohl říct" rozčileně jsem chtěla jít za prodavačem ale ten týpek mě chytil za rukáv „když tam takhle půjdete.. rozčilená na svého přítele že vás poslal pro hru.. myslím že ten prodavač vás může i vyhodit s krámu" řekne s úšklebkem týpek.
Počkat.. on řekl přítele?
„ne.. pochopil jsme to špatně... nemam přítele, je to pro mého bráchu" vypadal dost překvapeně. Po chvíli mě pustil „zajdu tam" řekl a obešel k pokladně.
„bože můj! Jak se to k němu chováš!?" zašeptala rozčíleně Andy „ježiši, neznamená, když je to nějaký zpěvák, že se k němu budu automaticky chovat hezky" protočila jsem očima „dobře, ale on je sympaticky, chová se k nám hezky, pomáhá nám a ještě při tom vypadá tak sexy" ukázala na týpka a já se koukla jeho směrem „je to normální chlap" řekla jsem a koukala i když jsme nechtěla na jeho zadek.
Musím říct že si drží kondici.
Týpek se najednou otočil a já zděšeně dala oči jinam. Došel k nám a do ruky mi dal hru „počkejte dam vám peníze" hrabala jsem v tašce až mi s toho vylítli dvě cíga.
Týpek je zvedl a podal mi je „to byla maličkost.. berte to jako dárek" usmál se a chtěl jít „ne.. vrátím vám to.. stalo to dost" řekla jsem ale nekoukala jsem se na něj ale do kabelky „mám tady slevu.. někdy se vyplatí být slavní.. i když v dosti věcech ne" řekl, pousmál se a sklopil oči k nohám „vrátím vám to co jste zaplatil.. nechci být někomu dlužná" řekla jsem a vytáhla jsem 800 a natáhla jsem ruku aby jsi je vzal „stalo to míň .. a je to dárek.. nechte si to" položil dlaň na mou natáhnou rukou a pomalu ji dával dolu „dobře, děkuju.. ale jestli vás ještě někdy uvidím..něco vám zaplatím nebo vás pozvu" dala jsem si peníze do kabelky.
„dobře, tak.. mějte hezký zbytek dne" usmál se jak na Andy tak na mě a obešel s obchodu.
________________________
Máme tu druhý díl.
Můžete mi napsat jak se vám to zatím líbí.
Budu ráda za každou hvězdu nebo komentář. 🤍
PŘEČÍST!⚠️
Jinak malé upozornění. Všechno jsem promyslela takže i malí detail pak může provádět celím příběhem.Říkala jsem že to chci mít dlouhé a aby to dávalo smysl😉
- ❤️
ČTEŠ
Navždy tvůj pegas.
FanfictionRachel má mamku v Brně a otce v Praze. Po dlouhé době se opět Rachel vrátí do svého rodného města. Brno. Její dlouholetá kamarádka jí pozve na koncert jejího nejoblíbenějšího zpěváka.. ale to ještě neví že jeden její večer změní velkou část jejího...