-*Svět Magie*-

Planeta Ember

Moje jméno je Amondy,a jsem drak!Nestydím se za to.Vždyť jsem poslední žijící drak,ale to sem nepatří.Chci vám povědět o mém dobrodružství,které jsem zažila společně s Fireou.Jednou když jsem rozhodla o mé výpravě na planetu Ember,tak se přihlásilo pár účastníků.No...spíš jen jeden,Firea.Tak jsme si sbalili jen ty nejnutnější věci a vyrazili jsme.Vyletěli jsme hned za úsvitu aby nás nikdo neviděl.Ano.Jelikož jsem drak,tak jsme mohli letět skrz vesmír a čas,to je moje moc.Nakonec asi po 7-8 dnech jsme dorazili na Ember.Firea mi ještě spala na zádech,nechtěla jsem ji budit tak jsem přistála nedaleko jedné vesničky,která se jmenovala Milost.Je to divné jméno pro vesnici ale budiš,hlavně že jsme měli kde přespat.Brzo ráno se rozeřval rozhlas.To mě probudilo,ale Firea si spokojeně chrupala pod mím křídlem.Hodila jsem na ni peřinu a šla jsem poslouchat co se děje.Byla vyhlášená výstraha ,,Nechoďtě v mlze ven,ryby přišly,,No co se to nedozvím.Jakmile jsem přišla domů Firea už byla vzhůru a ládovala se Kastorským ovocem.

Kastorské ovoce vypadá jako hruška ale chutná to jako jahodové kiwi.Jelikož jsme byli zvědaví,tak jsme vyšli ven,když byl vydán zákaz.Tobyla nádhera!Nemohli jsme uvěřit vlastním očím!Ryby kolem nás plavaly v mlze.Firea našla žraloka uvízlého mezi dvěma trámy,tak na mě zoufale křičela ať ho vytáhnu.Jak malé dítě.Po dlouhém vyprošťování byl žralok venku a my běželi co nejrychleji se schovat,jelikož nám ta přerostlá,hladová rybička šla po krku!Já stačila roztáhnout křídla a vzletět do oblak,ale Firea se zavřela do skříně ve které byl portál na jinou planetu.Bohužel jsem byla moc velká a nemohla jsem se do té skříně vejít a tak jsem nabrala síly a vyrazila jsem na dlouhou cestu po vesmíru,jen abych našla ztracenou Fireu.

Urazila jsem několik světelných let abych ji našla,navštívila jsem stovky planet jen abych uviděla její úsměv,ale marně.

Asi 23 světelných let od planety Ember jsem našla povědomou planetu v oběžné dráze Apalapucia.Už mi docházely síly a tak jsem přistála v nedalekém kráteru uprostřed oceánu.Opět jsem nabrala energii,abych mohla vyrazit hledat svou ztracenou kamarádku Fireu.Ale stal se problém.Po několika pokusech vzlétnout se něco stalo.Na krku jsem ucítila lehké štípnutí,jako když vás štípne včela.Najednou se mi zatmělo před očima a já padla bezvládně k zemi.Když jsem se probrala nemohla jsem se zvednou,měla jsem na nohou a rukou řetězy zaražené v zemi.Poprvé v životě jsem se proměnila v člověka.Když jsem se chtěla pohnout,velký, svalnatý muž se po mě ohnal bičem.Asi jsem pro ně představovala velkou hrozbu.Jednou,když byl úplněk,tak jsem měla mít s Fireou oslavu našeho setkání.Bohužel jsme nebyli spolu,a tak se žádná oslava nekonala.Nevím jestli byla mrtvá,ale její existenci jsem nikde necítila.Ztratila jsem naději že ji nikdy neuvidím.

V tom se trhlím pohybem otevřely ocelové dveře vězení a hodili mi do cely půlku krávy.Možná jsem pro ně cená,tak asi nechtěli abych umřela.Řetězy mi povolili abych se mohla hýbat,ale jakmile jsem krávu měla sežranou,i když jsem neměla své dračí zuby,ale i tak se šťavnaté a krvavé masíčko na jazyku jen rozpadalo.Opět na mě namířili tu divnou věc,která mě uspávala.Tentokrát jsem věděla o co jde,a tak jsem trhavými pohyby uskakovala pryč.Na konec to vzdali a praštili mě kamenem po hlavě.

Probrala jsem se na nějakém náměstí kde bylo plno lidí,kteří křičeli směrem k nám nějaká čísla.Já byla vedena v okovech,nemohla jsem se ani udržet na nohou,jak mě zřídili.Na levém rameni jsem měla velký šrám od biče a krátký škrábanec na pravé tváři.Na jednou jsem viděla jak se k plošině prodírá dívka mezi lidmi.Mé okovy byli těžké a táhli mě k zemi čím dál silněji,až jsem se neudržela a padla jsem tíhou okovů.Bylo to strašné,vzápětí mě někdo práskl bičem do zad a musela jsem vstát.Hned jsem uviděla že ta neznámá dívka smlouvá s obchodníkem o mé ceně.Bylo mi tehdy trapně,když jsem slyšela ta nízká čísla,ale víc mě boleli nohy.Hned jak bolest trochu utichla,ucítila jsem jsem řezavou bolest na lopatkách,jakoby mě někdo řezal za živa.Okamžitě jsem se ohlédla co se děje a uviděla jsem něco zvláštního.Začali mi růst opět křídla.Na jednou mě to začalo řezat na čele.Rostli mi rohy.Asi po 5 minutách jsem už byla skoro jako drak,došlo mi že ta látka už přestala působit a já se proměňovala zpátky v draka.Kdyžuž byla proměna dokončená,ukousla jsem si řetězy a vzlétla.Mezi tím se však neznámá dívka hádala s obchodníkem,který jí mě nechtěl prodat.Nemohla už jsem se na to dívat a přeletěla jsem nad tu dívku,aby jí chytla,ale pak mě něco stáhlo dolů.Zareagovala jsem tak,že jsem začala řvát a chrlit ledový dech kolem sebe.Z níčeho nic jsem někoho ucítila na hřbetě.Byla to ta neznámá dívka zahalená v černé kápi s rudým pruhem na prsou a tváří zahalenou kapucí.Nevím jestli to měla v plánu,ale odletěli jsme.Po chvíli letu jsem si uvědomila,že mi někdo úplně cizí sedí na zádech,a proto jsem přistála na nedaleké zasněžené hoře,daleko od té proklaté vesnice.Nechtěla dolů,tak jsem jí shodila.Najednou pomalu zvedla ruce a já už se připravila zaútočit,protože jsem nevěděla co se chystá udělat.Její ruce se pomalu blížily k její zahalené tváři.Najednou trhla kapucí a odhalila svou dosud neznámou tvář.Když jsem se uklidnila,málem mi puklo srdce radostí a smutkem.Byla to má malá ztracená Firee!Probrala jsem se a zjistila jsem že láska mě dokáže proměnit zpátky v člověka.Asi po 10.minutách jsem byla člověkem.Ležela jsem na zemi a plakala.Firees e nade mě sklonila a jemným hláskem mi zašeptala ,, Neplač,nebo budu plakat taky. ,,To jsem se zasmála a brečela jsem dál,ale tentokrát s úsměvem na tváři.Po té,když jsem se sebrala ze země,tak jsem Firee pořádně objala.Společně jsme se vrátili domů a oslavili naše setkání.