You are different! - CZ

First day at school!

Hela

Když jsem procházela okolo zrcadla, doufala jsem, že se moc neleknu zjevení co se tam objeví... Bylo to horší než jsem si myslela a to mám jít poprvé do školy, už teď mám veliké zpoždění..

Naposledy jsem si tedy prohrábla svoje ohnivé vlasy. Opravdu vypadají jako oheň, tóny ohnivých barev se linou od vrchu až dolů ke konečkům, celkový dojem z mých vlasů tedy připomíná letní táborák.

Nikdy jsem si s vlasy nic nedělala, nijak nemelírovala ani nebarvila a proto jsem na ně velice pyšná, je zajímavé, že i přes jejich krásu je mívám obvykle pod kapucí, nebo v drdolu.

Můj oufit se vždy skládá z toho, co zrovna posbírám na zemi svého pokoje. Nijak na vzhled nelpím, což bych asi měla, protože ani příjmný charakter mi nikdo nenadělil.

Tiše jsem seběhla ze schodů, protože nejsem jediná z rodiny, kdo je ranní spáč a vyběhla s podivě přezrálým jablkem ven.

Mými otrhanými džínami proudil na moji holou kůži pod nimi příjemný podzimní vzduch.

Také bych se asi měla zmínit o tom že občas věc kolem mě vzplanou a umím jimi posouvat. Avšak pořád marně douám, že je to normální.

Občas i mezi přáteli nadhodím, abychom si řekli tajemství, ale nikdy se nedočkám, že by někdo uměl třeba mluvit se zvířaty nebo lézt lidem do mozku. Mojí oblíbenou činností je prohlížet si kolemdoucí a hádat co daný člověk umí.

Ta třeba dokáže psát holou myslí. Říkám a přitom doslova hypnotizuji snědou šestnáctku s afrem a zářivými zvonovými kalhotami z osumdesátek, která jde kolem mě.

Opravdu si mslím, že je to naprosto normální, to hýbání věcí a vzplanutí věcí jen díky mysli, v televizi přece ve filmech pořád vidím nějaké kluky, kteří jsou třeba polobohové, nebo ovládají magii svoují kouzelnou hůlkou.

Nikomu jsem se s tím nikdy nesvěřila. Čekám až s tím začne někdo jiný, sama se do toho pouštět nechci.

Rychlostí blesku jsem vyběhla schody před školní budovou. Zrovna vrátný zamykal, takže jsem schytala pár kyselých pohledů, když jsem na něj vyplivla "Dobrý den".

Ředitelnu jsem našla celkem brzo, byla u ostatních kabinetů.

U ředitelny mě přivítal další kyselý pohled, tentokrár od sekretářky ředitelky.

Skoro neslušně jsem zabušila na ředitelčiny dveře, naštěstí vedení školy nemělo tak špatnou náladu jako ostatní a s milým úsměvem mě přivýtala.

Její kabinet bylo doslova růžové království, až jsem měla při pohledu chuť zvracet duhu. Z rámečků na stěnách se na mě culily samé štěňátka, housátka a koťátka. Její pracovní oblek připomínal jahodové marsmallow a i pracovní stůl byl nabarven na pastelově růžovou. Vylekaně jsem si sedla na růžovou vypolstrovanou židličku naproti jejímu stolu - jak mi pokynula a vytáhla dopis z mé modro-černo-roztrhané tašky, která nejspíš kazila dojem celé místnosti.

S přesladkým úsměvem si ode mne dopis vzala a rychle ho projela očima.

"Ááá, ty budeš určitě Hela Doomová! Už jsme se na ¨tee těšili! Tady máš na výběr předměty, ale nezapoměň! Jazyky musí být minimálně tři! Ale teď šup šup! Už zvonilo, tak ať nenaíchnež nějakého toho učitele! " Zacvrlikala na mě a významě na mě mrkla..

"Jistě.." Odpověděla jsem a mlčky odešla z místnosti.

Když se po pár chodbách rozplynul sladký pach bonbónů a duhy sedla jsem si na lavičku na jedné z chodeb a postupně si vybrala přeměty.

Bylo mi jedno, že nestihnu celou jednu hodinu, ale stejně mi přišlo lepší přijít až na druhou.. snad nikdo ic nepozná, když mě nikdo vlastně ještě nezná..

---------------------------------------

Tááák, jak se vám líbí, druhá hlavní postava mojí šílené povídky? Ale nebojte, Loki se zde také brzo objeví, jen se těště! ;-)