Skoky tak ladné,
jako sám let,
provádí na prknech,
která jsou svět.
Pevné a přesné
jsou její kroky,
občas se zastaví,
zatřese boky.
Na tváři překrásné,
jak letní den,
úsměv vždy zazáří,
krásný jak sen.
Nevšímaje modřin,
které má na těle,
stále se usmívá,
tancuje vesele.
Nohy bolí,
ona to nevnímá,
dívá se vzhůru,
očima něžnýma.
Vidí jen oblohou,
posetou hvězdami,
namísto střechy,
která je nad námi.
To, co očím našim skryté je,
když začne tančit,
hudba jí odkryje.
Tanečnice je zraněná,
má na nohou šrámy,
ty ovšem při tanci,
zahojí se samy.
My vidíme krásu,
ona cítí víc,
a to že nikdy za nic,
tance nemůže se zříct.
ČTEŠ
Light in the darkness
PoesieBudu sem psát básničky vašeho druhu a budu velmi vděčná za komentáře ( i ty negativní ) a za nápady na téma další básně, kterou si přejete.