7.

141 24 6
                                    

Slzy začaly nekontrolovatelně stékat po mojí tváři.Zůstala jsem tam s otevřenou pusou jako opařená.Nemohla jsem tomu uvěřit a hlavně jsem doufala,že to není pravda,že je to jen hloupý vtip.

,,To je mi moc líto,Andy."řekla máma a z očí se jí spustil vodopád slz.Andy se k ní nahl a krátce jí obejmul.

,,Andy,že si jenom děláš srandu?"šeptala jsem aby mně hlas nezradil a já nekvákala jako přidušená slepice.

,,Ne."zakroutil hlavou a sevřel mně v jeho pevném objetí.Já nechci aby odešel.Chci aby tu byl semnou.Zvykla jsem si na něj.Asi ho miluju a bez něj to nevydržím.

,,Já,já asi půjdu nahoru."řekla jsem zmateně a vstala jsem ze židle.V tu chvíli se mi podlomily kolena a nebýt Andyho rukou,asi bych spadla na zem.

,,Děkuju."šeptla jsem zmateně.

Po chvilce jsem už ležela na posteli vedle Andyho a on mně svíral v pevném objetí.

,,Řekni mi pár věcí,co jsi chtěl vždycky udělat,protože mi to za ten pl rok zvládneme."řekla jsem s přívalem dalších slz.

,,Chtěl jsem přestat chodit do školy,oslavit 18 někde u moře,první sex."zasmál se.

,,Jenomže všechno až na ten sex je nesplnitelný."povzdychl si a z očí se mu vyvalily další slzy.

,,Hned zavolám tvojí mámě ať tě odhlásí ze školy,teď hned najdeme nějakej zájezd na tvoje narozeniny což je za měsíc a sex se stane až na něj bude čas."odhodlaně jsem si otřela oči a sedla si na postel.

,,Ty jsi neuvěřitelná.Miluju tě."posadil se vedle mně a vlepil mi jemný polibek.

,,Miluju tě."políbila jsem ho znovu a podala jsem z nočního stolku oba dva mobily.Andymu jsem hodila jeho a já si vzala ten můj.

,,Dej mi číslo na tvoji mámu."

,,534 657 873." (číslo je vymyšlené:D)

,,Okay."Do mobilu jsem namačkala Andym vyslovené číslo a čekala jestli to někdo zvedne.

,,Prosím?"z druhé strany se ozval ženský hlas.

,,Dobrej,tady je Adelle Stormow.Kdyby vás to náhodou zajímalo,tak u mně bydlí váš syn a zbává mu 6 měsíců života,což už asi víte.Takže zavolejte do školy a odhlašte ho z ní.Pokud to neuděláte tak vás budu považovat za pěknou semetriku."řekla jsem nepříjemně.

,,O mém synovi vím.Asi máte pravdu.Škola by ho akorát zatěžovala takže tam ráno zavolám.Děkuji za velice milý hovor nashle."odpověděla nepříjemně a zavěsila.

,,A je to."pokusila jsem se o slabý úsměv.

,,Ty to s lidma umíš."zasmál se trošku.

,,Teď vezmi počítač a najdi nějaký místo kam jsi vždycky chtěl."

Takže,začínáme se přibližovat k ději.Jinak další díl už tu budou kluci z BVB na sto péro!:D

Je to opět o ničem:D ale další díly budou doufám zajimavější:).Opět děkuji za krásné komentáře<3Jo,kdyby někdo chtěl kdykoli mi napište do zpráv,nudím se:(:D

Děkuji za přečtení<3.

Milujte ubrečené díly,pac a pusu!<3

Beside youKde žijí příběhy. Začni objevovat