Crucified ( Andy Biersack )

Crucified

Hodilo by se k tomu pustit jakýkoliv písničky od Lani Del Rey.

Chladný Bronx zahalený v mlze. Tiché ulice a nikde ani živáčka, ale i tak věděl, že je něco v nepořádku. Ticho. To ticho to značilo, že né všechno je v normálu.

Byl to strážník místní policie. A jako vždycky dostal za úkol chodit na obchůzku do těch nejhorších uliček v Bronxu. Už jenom z důvodu, že on tu byl nováček a automaticky všechna špatná práce spadla na něho. Kdo by přece chtěl vyhánět feťáky z temných koutů? Nikdo. Až tedy na něho. 24 letý vysoký mladík. Který měl na svých černých vlasech položenou tmavě modrou čepici se znakem USA. Na levém prsu mu visel odznak a hned kousek pod ním měl zavěšenou vysílačku. Kolem opasku mu visela zbraň, obušek, klíče, telefon a větší vysílačka, kterou měl propojenou s menší, která byla na levém prsu. V ruce svíral dlouhou černou baterku a pečlivě svítil do každého temného rohu.

Procházel kolem další temné uličky v Bronxu, když náhle uslyšel dívčí pláč. Baterkou okamžitě namířil do uličky a odkašlal si.

,,Je tam někdo?" zeptal se svým hlubokým hlasem.

Žádná odpověď pouze dívčí vzlyknutí. Mladík se ujistil, že na opasku má stále svojí zbraň a poté na ní šáhnul a vytáhl jí z pouzdra. V pravé ruce držel zbraň a v levé svíral baterku, kterou svítil do uličky. Naposled se nadechl chladného nočního vzduchu a rozešel se do tmavé uličky. Okamžitě mu do nosu udeřil hnusný pach odpadků, moči a ještě něčeho. Štiplavý smrad, který se mu ihned dostala do nosní dutiny. Čím déle šel po tom smradu tím víc mu docházelo, co je to zač. V tu chvíli šlápl do něčeho lepkavého sklonil proto svojí baterku, aby se podíval a okamžitě se zarazil. Pod ním se rýsovala obrovská kaluž tmavé a lepkavé tekutiny. Krev. Neváhal ani na vteřinu a okamžitě nabil svojí zbraň a baterkou hledal odkud se tu krev vzala anebo spíše od koho. Za ním se ozval další vzlyk a proto se i společně s nabitou pistolí otočil za zvukem. Vedle popelnice se krčila malá dívka v růžovém pyžamu a v ruce svírala krvavého medvídka. Blonďaté vlasy měla mastné a dané do obličeje. Společně se zbraní k ní pomalu šel a dívka k němu vzhlédla uplakanýma a velkýma modrýma očima ve kterých se zračil strach a beznaděj.

,,Neboj se mála." promluví a přejde až k ní.

Dívka se rozbrečí ještě víc a začne se celá třást.

,,Klid, klid. Už je dobře." řekne a poklekne k ní a zbraň schová za opasek.

Dívka nesouhlasně zakroutí hlavou a pravou klepající rukou ukázala za mladíka. Mladík nechápavě zvedl tmavé obočí a s baterkou se otočil tam kam dívka ukazovala. V tu chvílí jí spatřil nedalo se to ani nazvat "jí" spíš "to".

Blonďatá žena kolem 20 byla připevněna na zeď velkými kolíky. Okamžitě mu to připomnělo Ježíše i přesto, že byl nevěřící i tak to byla první věc, která mu přišla pod mysl. Hlavu měla spadlou dolů a proto jí nešlo vidět do obličeje. Kolem krku měla uvázaný řetěz, který byl přidělán ke zdi možná proto, aby lépe držela a nespadla. Ruce měla plné modřin a potřísněné krví. Na sobě měla dlouhou bílou košili a okolo břicha byla vystřižená díra, kde každý mohl spatřit rozpárané břicho. Dokonale, tak mohl vidět trčící střeva a další orgány. Nejvíc, ale jeho pozornost upoutala pupeční šňůra, která vedla až k zemi.

Bál se toho, co uvidí na zemi, ale i tak se o tom musel přesvědčit. Proto sklopil baterku, aby se podíval. Na zemi leželo nedonošené miminko na sobě mělo placentu a bylo špinavé a zakrvácené. Mladíkovi se okamžitě zvedl žaludek a proto baterku sklopil ke svým nohám a podíval se na holčičku, která se celou dobu krčila u popelnic a v ruce svírala medvídka.