Díl 4.

39 5 2
                                    

Ten večer jdu domu a tam mě čeká asi průšvich.

Ale za co?

Já nevím jestli budu mít průšvich ale cítímto  říka mi to srdce.

Tak co z čeho budu mít průšvich? 

Třeba z toho že jsem odnesla trochu sena a slámy, nebó jsem něco provedla?

To snad ne?!

řekla jsem.

Ale có nebudu nad tím přemejšlet.

Nechám se překvapit.

Tak jsem doma a otvírám vrátka.

Vtu chvíli jsem si vzpoměla.

Já jsem blbá já se tam nechla kolo s kárkou. No nic dojdu tam zejtra.

Otevřu dveře a pozdravím rodiče.

Ahoj mami, ahoj tati.                Řekla jsem.

,,Debbi maminka tady není"

,,A proč"??       Divila jsem se.

,,Šla tě hledat" Řekl táta naštvaně.

,,Máš Průšvich" Řekl hlubokým hlasem.

Já sem to čekala.  Zabroukala jsem.

,,Co jsi říkala"

,,Ale nic"

,,Dobře"

,,Ale zčeho mám ten průšvich jak si řikal"

,,Přišla jsi o 4 hodiny později"

,,No a co jako"

,,Budeš mít trest"

,,A jaký"


Pokračovánípříště 







Nádhera divokých koníKde žijí příběhy. Začni objevovat