Díl 2.

57 5 0
                                    

A já si myslim že se mi to snad zdá.

Tak si je mnu a nevěřim že to je pravda.

A je to pravda??!! Dva divocí koně ... to se jen tak..ták nevidí!!!

A nejdříve jsou plachý ale potom je uklidnim a přídou ke mě.

Nevim jaký jim mám dat jména.

To musim říct Lindě.

Už asi zkončila na klavíru tak ji to napíšu.

Vytáhnu si z kapsi telefon a píšu


Ahoj Lindo, to mi neuvěříš

co se mi dnes stalo táta mi nechtěl koupit koně

a sedla jsem si na stráň, spadla mi řasa na tvář a přála jsem si

aby jsem měla co v nejbižší době koně

a něco zašustlo a najednou přiběhli

dva divoký koně.

Potom ti řeknu víc.

a po klavíru přijď.

Tak čau.


Odeslat.

Už mi zbýva poslední věc a to ta nejtěžší.

Schovat je pře rodiči. Už mám nápad : Dám je do našeho tajného úkritu.

Je tam takový domek a vypadá to jako stáj. Jdu pro kárku a kolo .

Kárku dám za kolo nandám tam slámu a seno.

Samozřejmě že vezmu i koně a hrábě, vidle misku na vodu a na jídlo.

,,Tati já jse jedu projet!! Za hoďku přijedu."

,,Dobře"

,,Pojďte koníčci jdeme do vaši nové stáje ale potichuu!!"

pošeptám.

Pokračování příště



Nádhera divokých koníKde žijí příběhy. Začni objevovat