Asi jako každá holka, jsem měla období (delší období), kdy jsem neměla samu sebe ráda. Začalo to asi ve 12 a skončilo to teprve chvilku před 16.narozeninama. Neměla jsem ráda, jak vypadám, jaká jsem, svojí výšku...Všechno.
Kdykoliv jsem se podívala do zrcadla, řekla jsem si věci, které se mi na sobě nelíbíli. A dělala jsem to tak většinou každý den. Nikdy jsem si neřekla: Dneska vypadáš dobře, sluší ti to.
Porovnávala jsem se svýma kamarádkama: ta je hezčí, chytřejší atd..
Ale pak jsem kolem svých 16.narozenin začala uvědomovat, že se nemůžu celý život nemít ráda.
A tak se taky stalo.
Přestala jsem se porovnávat s kamarádkama (teda, samozřejmě, že to občas ještě dělám). Přestala jsem řešit, co si o mě myslí kluci, protože na jejich názoru vůbec nezáleží.
Vím, že je spousta holek na světě, co to má stejně. A proto bych chtěla, abyste si uvědomili, že je na vás spoustu pěkných věcí. Ať už vzhledově nebo povahově. Jste úžasné přesně takové jaké jste a nikdy se kvůli někomu neměňte jenom proto, že se dané osobě nelíbí nějaká vaše vlastnost, vlasy, postava.
Chtěla bych, abyste se na sobě podívali do zrcadla a řekli si, že jste krásné, protože jste všechny krásné.
A pamatujte si, že jenom protože se někomu nelíbíte, neznamená, že nejste krásné!!!
Děkuji, pokud si to někdo přečte:)
