Summertime sadness [Harry Styles]

1

Po tváři mi stekla první slza. Pomalu se mi vezla po tváři, než dopadla do mého klína a vsáknula se do černé látky mých jeanů.

V rukou jsem svírala teplý hrneček s čajem a do uší mi hrála jedna z mnoha písniček od Lany Del Rey na mém telefonu.

Seděla jsem na parapetu, tupě jsem zírala na černou oblohu zaplněnou hvězdami a přitom jsem si potichu zpívala text.

Přemýšlela jsem o všem. O mém nevlastním otci, který je pěkný debil. O mé mamce, která mě občas ignoruje, i když ne úmyslně. O mém dokonalém bratrovi, který mi jediný poskytuje lásku. A skoro jako vždy, jsem se pozastavila nad 9-ti kluky co mi na tváři i přes sebevětší smutek vytvoří úsměv.

Zajímalo by mě, jestli by mě teď obejmuli. Řekli by mi, že všechno bude v pohodě a pevněji mě objali okolo pasu.

Tohle zapříčinilo, že jsem se ještě víc rozbrečela. Z popraskaných rtů mi vycházely tiché vzlyky, které mi mírně bránily v pobrání vzduchu do plic.

Je pro mě strašně těžké, že ti co mě drží nad hladinou těžké reality, ani neví, že existuji.

Jsem jenom jedna z mnoha. Jedna z milionů. Jedna z milionů děvčat a chlapců na tomhle světě.

Nevím, kdy jsem se stala fanynkou. A někdy si říkám, že lituji toho dne. Kvůli nim, mám vysoké standardy. Odmítám kluky, protože doufám, že se jednoho dne potkáme. Jednomu z nich se zalíbím. Pak přijde vztah. Poté svatba. Děti. A smrt.

Bože.. jsem tak naivní.

***

Pomalu jsem usrkla, už studeného čaje a z parapetu jsem se přesunula na postel k notebooku.

Někdy si říkám, jaký by byl svět bez internetu. Neumím si to představit. Přece jen.. dnešní společnost je závislá na telefonech a ostatních vymoženostech. Smutný na tom je, že nejsem výjimkou.

Otevřela jsem notebook a hned sem najela na modrého ptáčka co mě odkázal na twitter.

Vyskočilo na mě nehorázně moc zpráv, upozornění a spamů na mém profilu.

Trochu jsem se pousmála. Nejsem nějak populární nebo něco. Ale málo sledujících taky nemám.

Začala jsem odpovídat na zprávy, které mi poslalo pár lidí. Byly to různé dotazy, na které jsem s úsměvem odpovídala.

Retweetla a liknula jsem pár tweetů, než jsem najela na profil někoho kdo pro mě byl příkladem už od začátku co jsem ho viděla a slyšela.

Před očima jsem měla jeho nick na již zmiňované síti.

@Harry_Styles

Podívala jsem se na jeho zeď. Přibyl akorát tweet, kterým děkoval za koncert v Los Angeles.
Automaticky jsem ho dala do favorites a následně jsem to i retweentula.

Postupně jsem si zobrazila všech 9 profilů. Spokojeně jsem se protáhla a najela jsem na netflix.

Chvíli jsem se dívala na romantickou komedii, ale nějak mě to nechytlo, takže po necelé hodině jsem vykliknula okénko s filmem, který byl opravdu nudný.

Nevěděla jsem co dělat. Kamarádů mám jenom pár.

Bydlím v centru Londýna a většina mých kamarádů bydlí v Plymouth. Narodila jsem se tu, ale před dvěmi roky jsme se odtěhovaly díky lepší nabídce práce kterou dostal Peter. Můj nevlastní otec je strašný snob, moje matka to od něho okoukala. Jediný člověk co mě chápe, je můj nevlastní bratr Aaron. Je to syn Petera, ale snob? To ani náhodou. Nenávidí je tak moc jako já.

***

Potichu jsem přehodila nohy přes matraci mé postele a došlápla jsem jimi na dřevěné parkety. Nemohla jsem spát. Neměla jsem ani ponětí o tom kolik je hodin.

Otevřela jsem své dveře a zabočila jsem do prava. Potichu jsem pootevřela dveře Aarona a vklouzla jsem dovnitř.

Uviděla jsem ho ležet na posteli na notebooku. Trochu jsem si oddechla. Nechtěla jsem ho vzbudit. Šla jsem pomalu k němu.

Aaron si mě všiml hned jak jsem šla k němu ode dvěří. Otočil se a smutně se usmál.

"Zase si nemohla usnout?" Odvětil tichým hlasem. Jen jsem přikývla a zadívala jsem se na své špičky bačkor.

Povzdechl si a poklepal si na klín. Cítila jsem se nervózní, ale rozešla jsem se k němu a sedla si na něho. Ovinul okolo mě své ruce a začal mě hladit na bocích. Hlavu jsem si položila do jeho ohybu krku a ramene. Zavřela jsem oči a upadla jsem do bezesného spánku.

***

Hello guys!

Další díl! :)

Doufám, že vám náplň tohohle příběhu příjde dobrá.

Rozhodně neumím psát, ale snaha tady je :)

Comm/vote potěší :)