Vše se mění

101 8 3
                                    

Odešla jsem ,ale nevěděla jsem kam mam jít za Aragornem se mi nechtělo a tak sem se rozhodla prozkoumat Středozem .Jako malá jsem se vždy chtěla podívat do Morie.Morie je království trpaslíků které leží u Lothlorienu.Jelikož byla noc tak jsem se rozhodla ,že tam pudu brzy ráno abych se všem vyhnula.A takhle jsem přemýšlela celí večer o různých věcech a skoro sem nespala.Ráno sem se probrala vzala svůj luk,šípy a meče opláchla si obličej a rychle odešla z Lothlorienu bez koňe šla sem prostě pěšky.Ráda chodim pěšky ráda koukám na přírodu a stejně koně bych si s sebou nevzala .Vyšla jsem z brány ale najednou na mě někdo volal.Otočila jsem se a spatřila Elronda.,,Elronde co potřebuješ"?,,Chtěl bych ti něco říct"já jen kývla k souhlasu,,neříká se mi to snadno ale".Najednou se rozplakal v takovémhle stavu jsem Elronda ještě neviděla asi po minutě se drobet uklidnil a pokračoval.,,Elizabeth, Galadriel a Celebor nejsou tvými rodiči ".Šokovaná touhle zprávou jsem se s koktavým hlasem jsem se zeptala :,,Kdo tedy je moje matka a kdo otec"?Odpovědi jsem se dočkala hned:Tvoje matka se jmenovala Isabell bylavelice krásná, chytrá a silná ,ale zemřela v ten den kdy ses narodila".A kdo je tedy můj otec".Nadechl se :Tvůj otec jsem já".Jen co dořekl tyto slova rozbrečela jsem se a utíkla jsem směr Temný hvozd .Takže můj sen vydat se do Morie se neuskutečnil a asi už neuskuteční.

Druhý den poté co jsem před svými problémy utekla jsem se ocitla u Temného hvozdu ,ale stále jsem se neodhodlala vejít tak sem šla po jeho odvodu.Najednou sem uslyšela hluk,šla sem se kouknout a uviděla skřety bylo jich tak cca 30 tak jsem seděla schovaná za kamenem asi tak dvě hodiny najednou mi začalo šíleně kručet v břiše a skřeti to uslyšeli a našli mě.Vzali mě a chtěli zabít když v tom najednou jsem uslyšela mužský hlas jak říká:Pusť ji",skřet jakoby nic neslyšel,tak to zopakoval,,Pusť ji".Skřet nic když už chtěl ten někdo zakročit než stačil mrknou skřet ležel na zemi.Skolila jsem ho,nevěřila jsem svým očím.Než jsme se stačili vzpamatovat byli jsme svázaní.

Vedli nás do Dol Gulduru a já měla pocit ,že sem tu už byla.Když jsem dorazili na to nechutné a páchnoucí místo hodili nás do vězení .Konečně jsem si mohla pořádně prohlédnout toho muže.Byl to elf a byl nějak povědomí ,ale nevím od kud.Asi po půl hodině  mého ustavičného civění a přemýšlení kde jsem ho viděla se mě zeptal:Baví tě to"já která se nenechám někdy moc naštvat tak jsem mu odpověděla ,,A dost".

Tak a to by bylo pro dnešek vše.Moc se omlouvám ,že jsem dlouho nepsala ,ale byla jsem na dovolený a pak přišel poslední tejden prázdnin a mě se vůbec nechtělo psát a ani sem nevěděla jak to navázat ale teď jsem zpět a chtěla bych zavést to že bude každý týden nová kapitola ale nic neslibuji ,protože je škola,ale pondělí mám takové volnější takže nejspíš každý pondělí možná bude nová kapitola .

Byla bych moc ráda kdybyste dál četli moji povídku doufám ,že se vám líbí a budu ráda za každý koment ,like a sledování když budete chtít o něčem diskutovat klidně pište s pozravem vaše Bety


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 14, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

LovkyněKde žijí příběhy. Začni objevovat