Summer of love

4

V minulém díle:

Vypnu mobil a dám si ho na nabíječku. Zhasnu lampičku a zalehnu do postele. Stále musím myslet na to proč se rodiče tak pohádaly a kam vůbec táta šel?

Už jsem skoro spala když do pokoje vešel Sam.

Pohled Sama:

Slyšel jak někdo běží po chodbě do Annina pokoje. Nejspíš Anna. Potom jsem slyšel jak jde někdo po chodbě a vzlyká. Ten někdo zašel do ložnice rodičů a zabouchl za sebou dveře.

Nejspíš se něco stalo. Ale co? Proč ten někdo, nejspíš mamka, brečí?
Nedá mi to a já se musím jít zeptat Anny. Třeba o tom bude něco vědět.

Vyšel jsem z pokoje a zamířil ke dveřím, za kterými má pokoj Anna. Neťukal jsem a rovnou vešel. Ležela na posteli. Vypadala že spí ale jenom co jsem vešel dovnitř otevřela oči.

"Nevíš co se stalo?" Zeptal jsem se.

"Rodiče se pohádali a táta někam odešel." Řekla rozespalým hlasem Anna. To by vysvětlovalo proč matka brečela.

"Aha, a nevíš proč se pohádali?" Zeptal jsem se znovu.

"Nevím, něco málo jsem zaslechla ale nevím proč se pohádali." Odpověděla znovu.

"Aha, tak dobrou." řekl jsem. Nechtěl hned ji dále otravovat tak jsem se zvedl.

"Dobrou." Odpověděla Anna a víc se zavrtala do postele.

Vyšel jsem z Annina pokoje a zamířil do svého. Otevřel jsem dveře a vklouzl dovnitř. Chvíli jsem si "povídal" s Merlynem. Zalezl jsem do postele a asi za 5 minut jsem už spal.

Pohled Anny:

Nemohla jsem usnout. Zase jsem musela přemýšlet nad tím, proč se rodiče pohádali.

Šlo to těžko ale po hodině jsem se konečně ocitla v říši snů.

Šla jsem po louce, odevšad se ozývala příjemná hudba ale nikde nebyla žádná kapela nebo rádio. Najednou se začalo stmívat a hudba se z příjemných tónů změnila na nesnesitelné skřeky. Zacpala jsem si uši ale nepomáhalo to. Hudba, jestli se těm divným skřekům tak dá říct, byla stále hlasitější. Rozeběhla jsem se. Naštěstí se hudba začala pomalu zeslabovat až úplně utichla. Bylo tu ticho, úplné ticho, nesnesitelné ticho. Sedla jsem si na trávu a hlavu jsem si dala do dlaní. Najednou se ozvaly zvuky, znělo to jako skřípění hodně dlouho nepromazaných dveří. Zvedla jsem hlavu. Už jsem nebyla na té louce ale v nějaké místnosti. Vypadá to tu jako nějaký prázdný sklad. Vstala jsem ze země. Popadly mě něčí ruce a otočily. Divala jsem se na muže s černou kapucí. Chtěla jsem se mu vysmeknout ale muž svůj stisk na mích ramenech jen zesílil. Bolelo to. Chtěla jsem začít křičet ale místo toho ze mě vypadl divný skřek. Ten chlap se začal smát snad tím nejhorším smíchem jaký jsem kdy slyšela. Bylo to jako kdyby se smál samotný ďábel. Najednou se začalo všechno rozmazávat. Jediné co zůstalo stále stejné byl ten hrozný smích. V tu chvíli jsem se chtěla probudit ale nešlo to. Připadala jsem si že padám do díry která nemá konce a ze všech stran jsem slyšela ten hrozný smích. Moc jsem si přála aby teď zazvonil ten hrozný budík který tak nesnáším. Jako kdyby budík věděl že na něj myslím začal zvonit. Slyšela jsem ho ale stále mi nešlo se probudit. Co se to sakra děje? Najednou se ten smích začal zesilovat tak, že už jsem neslyšela ani budík. Myslela jsem že mi z toho pukne hlava. Už to bylo tak nesnesitelné že se mi podařilo se probudit.

Tohle je snad poprvé co jsem ráda že jsem se probudila. Pousmála jsem se ale hned mi z tváře smích zmizel když jsem si všimla kolik je hodin. Bylo 9 hodin. Vystřelila jsem z postele a utíkala jsem se obléknout a upravit do koupelny. Ani nevím co jsem si vzala na sebe a jestli jsem za těch 5 sekund co jsem byla v koupelně vůbec nějak zlepšila svůj vzhled.

Hodila jsem si do tašky hřeben a pár líčidel že se upravím v autobuse. Sice se na mě budou lidi divně koukat ale co.

Koukla jsem se na budík a už jsem letěla do kuchyně. Vzala jsem si jablko a müsli tyčinku. Zakousla jsem se do jablka, rychle jsem si nazula boty a už jsem pelášila na autobus. Dnes jsem Andy ani nepohladila. Přece jenom by mě to chvíli zdrželo a to nemám zapotřebí. Cestou jsem stihla dojíst jablko. Na zastávce jsem vyhodila ohryzek a vytáhla si z tašky hřeben. Rozčesala jsem si vlasy a stáhla je do vysokého culíku.

Přijel autobus tak jsem nastoupila. Suzy už je určitě ve škole. Vytáhla jsem si řasenku. Chtěla jsem si vyndat zrcátko ale zjistila jsem že jsem ho nechala doma. Vytáhla jsem si tedy mobil a zapla na něm přední kameru. Řasy jsem si obtáhla řasenkou a na ostatní jsem se vykašlala. Přece jenom se v autobuse zrovna moc dobře nelíčí.

Autobus přijel před školu tak jsem vystoupila. Vešla jsem do školy a vyhýbala jsem se žákům, kteří spěchali na hodinu nebo jenom nedávali pozor. Najednou jsem omylem vrazila do nějaké holky. Spadly ji učebnice, které doteď nesla v rukách.

"Promiň." řekla jsem a sehnala jsem se abych ji pomohla učebnice sebrat.

"V pořádku, je to moje vina. Měla jsem dávat větší pozor." Odpověděla. Kousek od nás ležel papír tak jsem pro něj došla. Otočila jsem ho a byl tam nakreslený modro-zelený ptáček. Pod ptáčkem byl jakýsi podpis. Dokázala jsem rozlluštit jen Zoe.

"Ty jsi Zoe?" Zeptala jsem se a dál jsem si prohlížela obrázek.

"Ano jsem." Řekla a zčervenala. Asi ji došlo jak jsem na to přišla ale nemusela se za to stydět.

"Hezky kreslíš." podala jsem ji obrázek. "Já jsem Anna." Řekla jsem a usmála jsem se na ni.

Chtěla ještě něco říct ale zazvonilo.

"Tak ahoj." usmála se na mě a odběhla pryč. Já se rychle rozeběhla ke skřínce ze které jsem vytáhla učebnici na chemii. Sundala jsem si bundu a boty. Zavřela jsem skřínku a rozeběhla se do třídy.

_______________________________________

Hi Guys !!!

Omlouvám se že vážně hooodně dlouho nevyšla další část ale měla jsem toho hodně do školy ato...

Snad se vám bude kapitolka líbit ;) :D

Ani