Summer of love

5.

Pohled Anny:

Právě jsem dorazila domů ze školy. V pokoji jsem ze sebe schodila tašku, ve které stejně skoro nic nebylo, protože zítra dostáváme vysvědčení. Konečně!

Za chvíli se mám sejít se Suzy a budeme vymýšlet co si zítra vezmeme na sebe. Přece jenom nechceme jít jako strašidla. Nejdřív vybereme něco pro mě z mého šatníku a potom se vydáme k Suzy vybrat něco pro ni.

Ode dveří se ozvalo zařinčení zvonku. To bude Suzy. Je tu nějak rychleji než jsem si myslela. Ne že by mi to vadilo. Seběhla jsem ke dveřím a otevřela je. Hned se na mě vrhla Suzy a objala mě.

"Ahoj." skoro až vypískla.

"Ahoj." odpověděla jsem s úsměvem na rtech.

"Tak jdeme zkoušet." vypískla Suzy ještě víc než předním. No jo, Suzy. Miluje cokoli co je spojené s módou.

"Tak pojď." ani jsem to nestihla doříct a Suzy už si razila cestu domem.

Vběhla do mého pokoje rychlostí světla a už se přehrabovala v mém šatníku. Jak to ta holka dokáže tak rychle?

"Hmm." povzdechla si "Máš tu vůbec něco co nevypadá jako by to nosila tvoje mama? Jako nechci ji urazit, špatný styl nemá ale..." vykulila oči "No to si děláš... tohle ještě dneska někdo nosí?" vytáhla ze skříně tmavě zelený pletený svetr, do kterého bysme se se Suzy vešly obě naráz a ještě by tam zbylo místo.

"Hej! Ten svetr nech na pokoji!" vykřikla jsem a přiskočila jsem k ní připravená bránit svůj svetr.

"Proč? Co je něm tak důležitýho? Vždyť je to jenom nějakej starej vytahanej svetr. Nechápu ze si ho vůbec schováváš." řekla a divala se na mě s otázkou v očích, jako by mě chtěla pobídnout k tomu, abych ji to vysvětlila.

"Je po bráchovi." řekla jsem bez rozmýšlení, "Nosil ho když byl ještě malý. Předtím... předtím než začal s drogama."

"Co? Tvůj brácha..." sice větu nedokončila ale obě jsme dobře věděli co chtěla říct. Jen jsem přikývla na odpověď. Suzy vypadala hodně překvapeně. Dál jsme o tom naštěstí už nemluvily.

...

Po tom co Suzy prohrabala celý můj šatník a řekla, že v něm nemám nic co by se dalo na zítřejší den použit, až na bílé tričko s vlaštovkama, jsme se vydaly k ní domů.

"Panebože kolik toho máš?" řekla jsem nevěřícně při pohledu do Suzyiny skříně. "Nikdy jsem si nevšimla ze je tak plna." a opravdu. Suzyina skříň byla totálně plná oblečení všech možných barev, střihů a materiálů. A že nebyla malá. Byla minimálně dvakrát větší než tu co mám doma. A taky minimálně třikrát plnější.

_______________________________________

Hi Guys !!!

Opravdu se strašně omlouvám ze už hodně dlouho nebyl díl ale vůbec mě nenapadlo co psát dál až do teď, co mě inspiroval jeden film. Omlouvám se za chyby co v tomto díle budou (vlastně za všechny ve všech dilech). Tento díl pišu o výtvarce takže nevím jak moc dobrý bude. Všechny připomínky mi pište do komentářů a já to kdyžtak opravím. Doufám že se vám díl bude aspoň trochu líbit. :D

PS: Tahle část je kratší ale budu se snažit tu další napsat delší.

♡Ani♡