Vlčí gen

Minulost

Od Tessiny první proměny uplynul měsíc. Během téhle doby Tessa trénovala sebeovládání a také si zkoušela úmyslnou promněnu. Ellis to všechno sledovala z povzdálí, už jen to, že se začala převtělovat Tessa, s ní pěkně otřáslo, a ještě aby se začala měnit ona. Nevěděla jestli se toho má bát, nebo se těšit, uvnitř ní, se mixovaly snad všechny pocity které mohly. Tessa ale také nebyla úplně v klidu. Hrozně potřebovala někomu říct, jak moc se věci změnily, ale zároveň věděla, že nesmí. Asi by jí nikdo nevěřil, ale stejně to radši nechtěla riskovat.Ale asi největší starosti jí dělala Ellis. Od té doby co se Tessa začala převtělovat byla Ellis mnohem nervóznější, lekavější, víc se uzavřela do sebe, a Tessa se obávala, že se jí Ellis prostě bojí. Zároveň ale neměla odvahu se jí zeptat, možná se bála odpovědi. Vrtalo jí hlavou proč se ona převtěluje, a Ellis ne, i když je mnohem výbušnější než ona. Že by se někde stala chyba? Vždyť rituál dělaly společně, všechno udělaly úplně stejně. Třeba se to časem nějak vyřeší.
_ _ _ _ _

"Ano babi, jasně už se moc těším,,. Tessa se spokojeně natáhla na posteli a oddechla si. Právě se domluvila s její babičkou, že k ní pojede na víkend. Tam si člověk vždycky odpočine, a uklidní se. Tessa se těšila že tam na chvíli zapomene na všechny starosti a problémy ohledně vlkodlaků. Napadlo jí, že by se mohla babičce svěřit, ta totiž uměla udržet tajemství, nikdy nic neprozradila a Tesse by se konečně ulevilo, kdyby se někomu svěřila. Na druhou stranu, něčemu tak neuvěřitelnému jako je tohle, nebude možná ani babička věřit.
Tessa opravdu nevěděla jak a co má udělat. No, bude si to muset ještě promyslet.
_ _ _ _ _

"Ellis, mohla bys už laskavě přestat zírat z okna a udělat si výpisky ze strany 27?,, napomenula jí učitelka, a dál se věnovala třídní knize. Ellis sebou škubla, párkrát zmateně zamrkala, aby získala pojem o realitě, a začala si vypisovat věci z učebnice.

Po skončení vyučování Ellis na Tessu čekala jako vždy u její skříňky. Během toho času se znovu zamyslela. " Čau Ell, promiň že mi to tak trvalo, kluci zase rozházeli po třídě papírky a já to musela uklízet,,. Ellis se probrala z myšlenek " Ehm, co? Jo, jasně v pohodě,,. Tessa si povzdechla a začala si nazouvat boty. Mrzelo ji že se Ellis chová poslední dobou tak divně a tím víc, že je to její vina.
Po obědě se holky vydaly domů. " Ell, chci jen říct že na víkend nebudu doma, protože jedu k babičce,,. " Dobře, doufám že mi alespoň něco přivezeš. Ellis se koutky trochu zahnuly do něčeho, co měl být úsměv. Poslední dobou se moc nesmála, spíš vůbec.
Pátek odpoledne byl tady a Tessa byla zaměstnaná balením svých věcí. Od úterka si hodně věcí v hlavě urovnala a rozhodla se, že babičce o svojí schopnosti řekne. Stále však pořádně nevěděla, jak to udělat tak, aby z toho babička nedostala infarkt. Když měla dobaleno, zvedla mobil, aby se ještě rozloučila s Ellis, ale když už měla mobil u ucha a ozýval se z něj zvuk, který signalizuje vytáčení, zvonek v jejich domě se drnčivě rozezněl. Tessa sebou polekaně trhla, až jí mobil vypadl z ruky a tak ho zvedla, zaklela a šla otevřít dveře. Cestou k nim oknem viděla Ellisa jakmile dveře otevřela, Ellis ji skočila kolem krku "Co blbneš?!,, vyjekla Tessa, která se musela zachytit rámu dveří, aby nespadla "Jenom jsem se s tebou přišla rozloučit, než odejdeš,,. Na Ellis bylo znát že vůbec není ve své kůži "Ale kvůli tomu si sem nemusela chodit, vždycky si přeci voláme.,," Já vím, ale tentokrát jsem tě chtěla vidět osobně,,. "Ehm... dobře, tak ahoj,,"Ahoj,, Ellis Tessu ještě jednou objala a otočila se k odchodu "Děje se něco?,, Křikla za ní ještě Tessa."Ne, všechno je v pohodě,, řekla Ellis s úsměvem a šla pryč. Tessa byla úplně zmatená. Proč sem Ellis chodila, obvykle si jen zavolaly a tím to haslo? Proč se chovala tak divně? Jak to že se najednou usmívala a byla tak veselá, když se poslední dobou uzavřela do sebe? Tessa jen zavrtěla hlavou a rozhodla se to neřešit. Ellis občas byla trochu střelená a měla chvíle, kdy si člověk říkal, jestli náhodou neutekla z léčebny.
_ _ _ _ _

Konečně byla tady, u babičky.Bylo to tady přesně takové, jaké si to pamatovala. Kolem zpívali ptáci a poletovali motýli a když se člověk nadechl, cítil jemnou vůni rozkvetlé louky."Tesso, miláčku, konečně jsi tady,, řekla babička s úsměvem a přitiskla si Tessu na hrudník. Měla ji moc ráda, není také divu, vždyť Tessa byla její jediné vnouče."Upekla jsem ti borůvkový koláč, tvůj oblíbený. Tak pojď dovnitř, tam se najíš a budeme si moci popovídat,, a už hnala Tessu do domu." Tak co, je u vás něco nového? Máš už nějakého chlapce?,, Tessa chvíli přemýšlela, jestli má babičku zatěžovat z její nepovedenou aférkou, ale nakonec usoudila, že je to zbytečné. "Ne babí, pořád nikoho nemám.,, Opět se zamyslela a zvážněla, teď to přijde, bude muset říct babičce o svých schopnostech."Copak Tesso, stalo se snad něco?,, babičce také zmizel úsměv z tváře. "Neboj, nikomu se nic nestalo..., jde...ehm...jde...,, Tessa se zamyslela, sice si s babičkou moc rozumnějí a mají se rády, ale tohle se určitě bude zdát i babičce moc."No tak šup Tesso, teď už se z toho nevykroutíš, už jsi to nakousla, tak to dokonči.,, Tessa se ještě naposledy zhluboka nedechla "Jde o mě..., víš to co ti teď reknu se ti bude zdát na palici, ale prosím, zkus mi věřit co nejvíc to pujde. Ehm... jsem vlkodlak. Našla jsem návod na internetu a fungoval.,, Asi minutu bylo ticho, ale reakce, která následovala, byla více než překvapivá. Babička zbledla, až byla skoro jako stěna a výraz v jejím obličeji úplně zkameněl.
"Není to náhodou tak, že když te něco rozruší, dokážeš se změnit v obrovského vlka?,," Ano, přesně tak, jak to víš?,, Tessa se vyděsila tak, jako ještě nikdy v životě ne."A když jsi přeměněna, máš šedou barvu srsti?,,"Ano, mám.,,. Babička se najednou začala chovat tak, jak ji Tessa neznala."Já věděla, že to jednou přijde, byla jsem si jistá, muselo to přijít.,,"Já to nechápu babí, proč to muselo přijít, co muselo přijít, proč na mě?,,"Děje se ti to, protože si jediné vnouče z pokrevní linie tvého dědy, mého manžela.,,"Chceš tím říct, že děda byl taky vlkodlak?,, Tessa teď byla naprosto zmatená. "Ano Tesso a předním jeho dědeček. Dědí se to totiž ob-jednu generaci, a my to máme v rodu.,,

Ahoj všichni. Vím, že poslední část vyšla před víc než rokem, ale omlouvat se nebudu, protože my prostě došly nápady, ztratila jsem tenhle mobil a ještě se stalo pár dalších věcí. Od teď se budu snažit vydávat jakš- takš pravidelně, protože se mi děj příběhu zhruba rýsuje v hlavě. Zatím ahoj, a užijte si prázdniny.