Mezi lidmi se vypráví monoha bájí,v nichž vystupují roztodivní mytičtí tvorové.Poslechněte si zkazku o bájném jednorožci....
Tihle nádherní tvorové s tělem koně a dlouhým šrobovitým rohem uprostřed čela mají vrozenou nechuť k zabíjení a navzdory své ušlechtilé síle jsou velmi plaší.Mladý jednorožec Lelux se však nechtěl smířit s vyprávěním starších,že kdesi daleko žijí lidé kteří naopak zabíjejí s velkou chutí a znamenají pro jednorožce nebezpečì.Toužil spatřit člověka na vlastní oči.Proto nedbal varování své matky Xany a vydávala se na stále delší delší samostatné výpravy.Jednoho dne Lelux vyšel z hlubokých hvozdů a otevřel se mu úchvatný pohled-rozprostíral se před ním otevřený ocean,jehož hladina se stříbřitě leskla ve slunci a obzor byl tak daleko....A co víc, ve vlnách příboje poblíž pláže spatřil dovádět překrásného,něžného tvora.Leluxovo srdce se vzrušeně rozbušilo:lidské mládě!Nebylo pochyb,vždyť tvor měl zlaté vlasy,jemnou kůži bez srsti a dvě paže zakončené pěti prsty.Vypadal přesně tak,jak slýchal své druhy popisovat člověka.Šťasný jednorožec počkal,až se lidské mládě přiblíží ke břehu,a zavolal:,,Rád tě poznávám!Jmenuji se Lelux...."Holčička se na něj zářivje usmála a odpověděla hlasem podobným jako šumění mušla:,,Mně řikají Liliana.Půjdeš si semnou hrát?"Lelux ani vteřinu nezaváhal