První třídu jsem prošla se samíma jedničkama. Naštěstí! Sedla jsem si na židli a nemohla jsem si nevšimnout , že na mojí židli je nakreslená ruka s palcem dolů. Ale né perem. Ani tuškou. Centrofixem. Nedá se nic dělat. "Co se děje?" zeptala se Adéla. "Nic..." řekla jsem. Adéla se zamračila. "Ty jsi divná" řekla Adéla. Zavřela jsem oči a bolest jsem se snažila přemoci. Škola je více než jen noční můra. Je to mor! Je to hrůza....
