Byla jsem holčička , co jen sedí a kouká ba ostatní děti jak si hrajou. V dalším školkovím ročníku si holky obdivovaly pihy. Mě se smály že pihy nemám. Ach jo. Taky bych chtěla pihy. "Bílá tvářička!! Cha cha!" smály se. Dokonce mě kreslily. Učitelky mě také neměly rády. Ale já byla malá. A byla jsem i tak šťastná. Už jsem byla v předškolním ročníku a naučila jsem se psát své jméno. Nikdy jsem si s nikým nehrála. Vždy jsem si hrála sama. A nesnášela jsem cizí lidi i věci. Proto jsem si do školky nosila vlastní hračky. Často mi je brali a házeli mi s nima. Taky často bouchali mě. Poslední den ve školce jsem si užila. Byla to sranda. Byla přespávačka ve školce. Tančili jsme , opékali buřty a směli jsme si vzít vlastního plyšáka!! Z toho jsem byla nadšená. Pak jsem měla jít poprvé do školy...
