Vampire?

1.část - Seznámení

.... 18:30! Konečně konec praxe! Hurá ... už mi to tu leze na mozek -.- 6,5 hodin každé úterý na blbé praxi.Ne že bych si stěžovala (trochu), ale tady si člověk moc neodpočine krom 30 minutový pauzy co tady mame, ale jinak to tady je samé lítaní ke kabynkám od kabynek, abych mohla roznést oblečení, které lidi zde odloží, protože je nechcou a k tomu ještě samí cizinci, abych je taky stíhala ... Samé skládání oblečení, roznášení oblečení, vyhovění zákazníků hlavně těch cizinců.Sice se to zdá, že to je snadné, ale skuste si to místo mě a uvidíme jak na to budete reagovat :D. No jo ... ale dobrý už o tom nebudeme mluvit a rovnou se vám představím :)

Jmenuju se Caroline a je mi 18 let a pocházím z Anglie lépe řečeno z Londýna.Mám blonďaté vlasy a hnědé oči jsem štíhlé postavy,ale né zas moc velké mám jenom 165 centimetrů. Žiju sama v domě po rodičích. Jestli se ptáte kde jsou tak jsou mrtví. Loni v létě měli autonehodu. Zrovna odjížděli od babičky domů a už se nevrátili. Naboural do nich kamion, který řídil opilí muž. Byla to taková rána,že to nepřežil oni jeden z nich. Já zrovna v tu dobu co se to stalo byla doma, protože se mi nikam nechtělo a taky jsem toho měla v tu dobu hrozně moc. Škola,praxe,brigáda a málo času. Ten den kdy odjeli k babičce jsem se snima pohádala kvůli tomu,že jsem snima nejela k babičce,protože se mi nikam nechtělo. Byla jsem na ně hrozně nepříjemná, tak že si to už ani sama nedokážu představit jakým způsobem... hnusným způsobem poslala jednoduše do prdele. Přála bych si vrátit čas a nebýt na ně tak ošklivá jako tehdy moc mě to mrzí, ale co už nadělám že? Sourozence žádneho nemám aspoň pokud vím.

O hodinu později ...

Konečně doma a v teple. Venku už začíná být zima, aby ne když už je podzim. Zapnu si topení ať jsem v teple a udělám si večeři a čaj. Mezitím než se mi ohřeje voda na čaj tak si zapnu televizi a dojdu si pro deku na přikrytí. Vím, že jsem si zapla topení, ale mám ráda když se do něčeho můžu ještě zachumlat :D Když voda dovaří tak si zaliju hrníček, ve kterém mám ovocný pytlíček a vezmu si ho společně s mojí večeří ke stolu a posadím se na zem a zachumlám se do sve dečky a koukám na film co právě běží v televizi. .... Jakmyle dojím,dopiju a dokoukám Hunger Games co právě zkončil uklidím špinavé nádobí do myčky. Vezmu si svojí knížku a nějak se do ní začtu, ale né zas tak dlouho, protože se začnu malinko nudit. Ikdyž moje nohy rady odpočívají musím něco dělat,protože se mi nechce jen tak sedět. Tak se vydám nahoru do svého pokoje, který je mimochodem konečně přemalovaný na mojí oblíbenou barvu fialovou. Jak ještě žili rodiče nebyl moc na to čas, protože každý měl svoje problémy a nikomu se nechtělo přebarvit můj velkej pokoj. Tak jsem si po nějaké době řekla,že už ho musím konečně přemalovat! No netrvalo moc dlouho a když byly ještě prázdniny tak jsme ho společně vymalovali s mojí nejlepší kamarádkou Carou a mým nejlepším kamarádem Brooklynem. Ze své velké bílé skříně jsem si vytáhla černé legíny,dlouhý šedý svetřík a na něj jsem si dala černou obyčejnou bundu a uzavřené černé boty na klínku.Z podlahy jsem si vzala svojí černou kabelku hodila do ní mobil,sluchátka,klíčky,peněžěnku a mohla jsem vyrazit. Sešla jsem schody dolů,které vedly do ne moc malé utulné předsíně a zabouchla za sebou dveře nezamykala jsem, protože půjdu jen na malou procházku co by se mělo stát... Dala jsem si své sluchátka do uší a zapla jsem si na svém mobilu Ain't Nobody od Jasmine Thompson a šla jsem po cestě někam kde mě nohy vedly. .... Zrovna když mi dohrála další písnička od Flo Ridy přišla mi esemeska od mojí nejlepší kamarádky Cary, ale než jsem jí stihla přečíst tak jsem se otočila směrem k autu které na mě troubilo a né moc pomalu řítilo.Než jsem stihla jak koliv zareagovat ležela jsem na chladné zemi. Lépe řečeno jsem ležela na druhém konci chodniku než jsem skoro byla. Zvedla jsem se prutce do sedu,ale hned jsem sykla bolestí,protože jsem se asi trochu bouchla do hlavy a nějak jsem si to brzy neuvědomila.Jakmyle bolest ustala tak jsem si uvědomila jak rychle jsem byla na druhem konci než jsem byla. Zvednu se z chladné země a vidím,že předemnou stojí kluk?! Pořádně si ho prohlédnu. Na sobě má černé džíny na nichž jsou díry a černé krátké triko. Není mu zima? Pomyslím si. Jakmyle zahlédnu jeho hlavu nebo spíš oblyčej tak si všimnu že má špinavě blond vlasy,čistě modré nádherné oči.Když si ho celého prohlédnu tak se mě zeptá: "Em.. Jsi v pohodě?" já: "Jo až na tu hlavu trochu mě bolí" kluk: "Kdyby jsi dávala pozor tak by tě hlava nebolela" řekl mi kysele. "Já dávala pozor ..." ale než dořeknu celou větu skočí mi do ní. "Dávala? Tak proč tě málem srazilo auto?" na to už jsem odpověď neměla radši jsem mlčela. Porozhlédla jsem se kolem,protože se mi nějak zamotala hlava a potom už jsem viděla jenom tmu.

Když jsem se vzbudila tak jsem vstala do sedu na posteli v níž jsem ležela když jsem byla mimo a porozhlédla se kolem. Kde to jsem? A co se sakra stalo?! pomyslím si. Pokoj byl malý,ale útulný. Ve prostřed byla manželská postel na ni jsem ležela v levo byly dvě okna a pod něma byla skříň na oblečení (nejspýš) a naproti mě byly dveře které asi vedli do koupelny viděla jsem nad pootevřenýma dveřma sprchovací kout tak mě nenapadlo nic jiného než menší koupelna. na pravé straně v rohu byla jedna velká skříň a hned vedle byly dveře, které vedli na chodbu. Uplynulo pár minut a už mě nebavilo sedět na posteli tak jsem se zvedla a šla nejdřív do koupelny kde jsem se podívla na sebe do zrcadla. "Proboha" řekla jsem si nahlas. Vypadala jsem totiž přííííšerně. Koukla jsem se do skříněk které tam byly a vytahla hřeben kterým jsem si rozčesala vlasy a poté si opláchla obličej. Když jsem vyšla z té malé koupelny strašně jsem se lekla kluka,který tam stál přede dveřmi a vruce měl tác se snídaní. "Lekla jsem se tě" řekla jsem. On se jenom zasmal a poté řekl "Nedáš si snídani?" na to jsem mu ani neodpověděla protože jsem se ho zeptala ... "Kde to jsem?" kluk: "Mm.. U mě doma v pokoji pro hosty" jemně se na mě usmál. "A co tu dělám?" zeptala jsem se ho. "Málem tě srazilo auto,ale já jsem tě v čas odtrhl zpatky a při tom ses nejspýš trochu bouchla do hlavy a omdlela jsi.No a mě si nedala na výběr tak jsem tě vzal do náruče a vzal jsem tě sem domů" řekl to snad na jeden nádech. Chvíli jsme tam tak stali a neměli co říct,ale pak jsem si uvědomila,že neznám ani jeho jméno bylo mi trapně se ho v tuhle chvili na to ptát, ale co jednou se zeptat musím. "Jsem v cizím domě s cizím klukem,kterého vůbec neznám a ani neznám jeho jméno." řekla jsem mu. Netrvalo moc dlouho a hned mi odpověděl. "Promiň" zasmál se a odložil tác stranou vedle na menší stolek vedle postele a pom přešel ke mě a řelk mi "Jsem Niall a ty?" "Caroline" řekla jsem mu. Niall se kouknul k malému stolku kde ležel snídaně. "Dáš si teda tu snídani nebo tady budeme jenom tak stát?" řekl mi a já mu hned odpověděla "Docela ráda" řekla jsem mu s úsměvem. Úsměv mi opětoval a oba dva jsme se přesunuli k posteli se snídaní.

Takže Ahoj lidi :D konečně jsem se odhodlala napsat a zveřejnit můj první příběh :) Byla bych ráda, kdyby jste mi řekli jesti je dobrý a mám pokračovat :) Je to můj první příběh tak snad se vám bude líbit :) Vaše xoxoVallxoxo