Vampire?

2. Já a jeho jídlo?

Když jsme dojedli snídani tak Niall vzal tác na kterém před chvílí byla snídaně a vydal se dolů do kuchyně, aby ho uklidil spolu i se špinavým nádobím. Já jsem zůstala v pokoji sama. Nevěděla jsem co mám dělat. Ale řekla jsem si že za ním zajdu dolů a pomůžu mu ... Tedáá jestli je co když to po chvíli uklidil než jsem za ním došla dolu po schodech. Zastavila jsem se u dveří kuchyně a pozorovala ho. Byl ke mě zády tak si nemohl všimnout, že tu jsem a pozoruju ho. "Vím že jsi u dveří a pozoruješ mě" uchecht se Niall, ale stále byl otočený ke mě zády. Já se však zčervenala jak jinak. "A jak to víš že tu stojím? Šla jsem tak potichu, že by mě nikdo neslyšel" odpověděla jsem mu ironicky. On se jenom uchecht a řekl "Já nejspíš jo" a otočíl se ke mě ať mi vidí do tváře. Chvíli jsme se na sebe koukali, ale přerušila jsem to ticho, které tady panovalo. "Můžu se jít osprchovat?" "Jasně" řekl. "Okej. Kde máš koupelnu? A půjčíš mi nějaké oblečení nemám tu nic na sebe." odpověděla jsem "Jo jasně skočím ti nahoru pro tepláky a tričko a koupelna je bud tady dole za schodama nebo nahoře v paře, ale půjdeš schodama do leva" odpověděl s usměvěm. Úsměv jsem mu oplatila a šla hledat mezitím koupelnu než mi Niall podá oblečení. 

Nakonec jsem šla do koupelny, která se nachází u schodiště. Otevřela jsem dveře do krásné a velké mramorové koupelny. Byla tu luxusní vana, sprchovací kout, umyvadlo  a pod ním byla malá skříň ( nejspíš s ručníkama ? ) a nad umyvadlem bylo zrcadlo. Jakmile jsem se koukla na odraz v zrcadle tak jsem se trochu zděsila. Vypadala jsem totiš přííííšerně. A tím přííííšerně myslím, že jsem měla rozcuchané vlasy a řasenka byla trošku jinde než by měla být, ale nebylo to tak strašné jak s těma vlasama. Vzala jsem hřeben,který jsem uvyděla u umyvadla a začala si je rozčesávat. Mezitím jsem slyšela jak někdo klepe na dveře koupelny. "Ano?" "Caroline můžu dovnitř?" "Jo jasně pojď" pobídla jsem ho. "Tady máš ty teplaky a tričko." usmál se, ach ten jho krásnej úsměv. "Jo díky Nialle" usmala jsem se na něj on mi úsměv opětoval "Kdyby jsi něco potřebovala tak mi řekni" "Dobře díky" potom už zavřel dveře a já si tak napustila vanu s bublinkama s hodně bublinkama :D a než se uplně napustila vana smila jsem si make-up a řasenku z tvaře. Když jsem byla hotová tak jsem shodila ze sebe všchno oblečení co jsem na sobě měla a ponořila jsem se do vany plný bublinek. Zavřela jsem oči a přemýšlela jsem nad různýma věcma jako například dnešek sice nebyl tak zajimavý, ale to že mě Niall nenechal někde ležet uprostřet ulice a vzal mě k sob domu. Za to jsem mu moc vděčná.

Když uplinulo asi tááák 30 minut tak jsem se rozhodla vylezt z vany. Usušila jsem se a oblekla jsem se do tepláků a trička. Vypustila jsem vanu a vyšla z koupelny. Zrovna bylo 11 hodnin a já dostala hlad. Jo sice jsem měla snídani, ale to bylo před půl hodinou a taky jsem nenažraný člověk :D "Nialle?!" zavolala jsem do prázdna. "Ano?!" zavolal. A přišel ke mě po chvíli. "Nechci tě tady nějak vyžírat, ale nemáš něco k jídlu? Je 11 hodin a já dostala tak trochu ... hlad" odpověděla jsem mu bylo mi trapně mu tady jíst jeho jídlo a tak než mi stačil odpovědět jsem mu skočila do řeči. " Nebo víš co já vlastně tady nemám už co pořádně dělat tak můžu jít domů a udělat si sama oběd" usmala jsem se na něho. On mi ale úsměv nopětoval. "Vlastně ani domů nemůžeš, protože jsi od něho tochu daleko ..." odpovědl a poškrábal se za zatelek. "Cože?! Jak daleko?!" řekla jsem trošku hlasitěji. "No... Ehm ... Můj dům což je tento se nachází v Rivelpoolu" odpověděl. "V Rivelpoolu?!" "Jo.." odpověděl. No to je fakt super. Nemám ani autobus jak se dostanu domů? "Můžeš mě odvést do Londýna?" "Nemůžu" What?! "A to jako proč?" "Za prvé jsme daleko od Londýna ,za druhé bouchla ses do hlavy tak tu ještě zůstaneš a postarám se o tebe a za třetím mám ještě něco co musím zařídit" No tak to jsem v prdeli. Ach jooo. Sice si nestěžuju, že tu musím zůstat s tak pěkným blonďákem sama sním v jeho domě to né. Ale nechci se vtírat a vyžírat mu ledničku. "Uhm... Okej no. A jak dlouho tu musím zůstat?" " Dokud ti to neřeknu" usmál se a odešel nejspíš do kuchyně ?

Vydla jsem se za ním a chtěla otevřít ledničku, ale než jsem stačila jí pořádně otevřít ihned jí zavřel Niall. Tázavě a trochu vystrašeně jsem se na něj podívala. "Uhm... Tam nic není zavolám svému kamarádovi Loimu,aby nám dovezl pizzu je totiž poslíček." odpověděl bez jakého náznaku pocitu v obličeji. Jenom jsem kývla na souhlas a šla si sednout na barovou židličku. Niall vzal svůj "Iphone 6" bože jak já ten iphone nesnáším. Důvod? Dneska je má každej a už je to ohraný. Jo možná je dobrej telefon,  ale nemusím si ho kupovat jako každej. Mě bohatě stačí Samsung Core Prime. Ale dost o tom. Niall vytočil číslo Louiho a obědnal pizzu. Já mezitim seděla a koukala na Nialla jak se mu napnuly svaly, když vzal do ruky mobil. Ohh bože ten musí mít i vypracované tělo. Když Niall dotelefonoval odložil mobil na kuchyňskou linku a kouknul na mě těma svýma modrýma kukadlama awww. "Co tak koukáš?" uchecht se. "Koukám nemůžu?" řekla jsem ironicky,ale usmála jsem se na něj. "Můžeš" úsměv mi opětoval a pořád mi koukal do očí. Panebože asi potřebuju doktora. Po chvilce přerušil Niall náš oční kontakt, protože jeho modré kukadla koukaly na moje rty. Srdce mi bilo jak o zavod. Niall se pomalu plížíl ke mě. Pomalu se natahoval na moje rty. Už jsem se připravovala ho políbit, ale v tu ránu se ozval zvonek u dveří. "Kurva" zanadával Niall potichu, abych to neslyšela, ale opak byl pravdou slyšea jsem to moc dobře, když byl tak blízko u mě. Awww. Niall se narovnal  šel otevřit. Já tam pořád seděla a opakovala si pořád dokola chvilku co se pravě stala. Málem jsme se políbili! 

"Wow! Další úlovek Niall?" slyšela jsem u dveří kuchyně. Hned jsem se otočila a koukla na hnědovlaseho kluka co na mě koukal jak na sluníčko. "Co? Jaký úlovek?" zeptala jsem se i trošku naštvaně. "Žádný úlovek Loui tohle je moje krátkodobá kamarádka Croline" usmál se na Louiho. "Krádkodobá kamaradka?" otazal se Loui. "Jo" řekl Niall. "No tak to brzo nebude" řekl Loui. "My spolu nic mít nebudeme" ujistila jsem oba i sama sebe i když jsem si lhala, když jsme se před chvilí málem políbili. "A kdo mluvil, že budeš jeho přítelkyně?" uchechtel se Loui. Cože? O čem ten kluk mluví? Koukla jsem se na něj tázavě. "Prosimtě za chilí budeš jeho jídlo a né přítelkyně tenhle kluk žádné nebo žádnou přítelkyni neměl" řekl a pořád se usmíval. Cože? Jak jeho jídlo? Co to mele za hovadiny?