Už půl hodiny tady bloudím. To snad není možný, kdo tenhle barák navrhl? Až se mi dostane pod ruku...
"Jo jo" otevřou se dveře jednoho z bytů a naskytne se mi pohled dovnitř kde někdo něco huláká.
Ze dveří kdosi vystoupí. Je to blond kluk, podle mě hrozně roztomilej.
"Ahoj" zarazím ho. "Nevíš kde je byt 105?" usměju se na něj.
"Ten je o patro výš, ale jestli chceš tak tě tam zavedu" fakt roztomilej!
Niall
"A nebuď tam moc dlouho, vždyť výš jak šílený jsou faninky" řve na mě Louis.
Nevim proč mám zrovna já vždycky jít pro noviny. Vždy když vyjdu před barák, nějaká ujetá faninka si mě všimne a začne řvát: "Proboha to je Niall Horen!"
Je pravda, že nam tom ale pořad nejsem tak hrozně jako Harry. Ten už ani nevytáhne paty z bytu pokud to neni nutný.
"Jo jo" zavolám na něj a otočím se k odchodu.
V tom před sebou uvidím holku. Je to překrásná brunetka s vlasama až po pas. Vypadá jemně zmateně.
Zeptá se mě kde je byt 105. Já ji odpovím, že v jiném patře.
Je opravdu sexy. Mysli Nielle, upozorním mě mozek, musíš pro noviny a rychle spátky. Nemáš čas se zabývat nějakou holkou, co se tu stratila.
Ale takhle se já nechovám a tak jí nabídnu, že ji tam zavedu. Moji nabídku přijme. Jak by ne, jsem popová hvězda.
Jdeme tedy k výtahu a necháme se odvést do 22. patra.
Po chvilce usliším jak si něco sama pro sebe brblá. Až pak mi dojde, že si zpívá. Postupně hlasitěji a hlasitěji.
"Máš krásný hlas" vyhrkne ze mě a já se začervenám. Řekl jsem to naštěstí potichu takže si ničeho nevšimla.
Výtah se zastaví a dveře se otevřou. Mlčky dojdeme až k bytu 105.
Dívka otevře dveře bytu a otočí se ke mě.
"Děkuju, že jsi mě sem dovedl. Snad se ještě někdy uvidíme" řekne a zabouchne mi dveře před nosem.
Tak tohle jsem fakt nečekal. Zůstal jsem tam ještě chvilku stát jak opařenej.
Takže ona mě nezná. Neví kdo jsem. Myslí si, že jsem normální kluk.
***
"Kde jsi byl tak dlouho. Mysleli jsme si, že tě strhl obrovský dav faninek, ale jak je vidět tak jsi v pohodě" řve na mě Louis.
"Jsi hlavou úplně jinde" přidá se Liam.
"Halo? Nielle? Nielle, kámo?" zatřese se mnou Louis.
"Chtěl jsem jen pomoct jedné holce" odpovím popravdě.
"Aha. Zase v tom lítá holka. Vždyť víš Nielle, že můžeme chodit jen s holkama, co nám dovolí. Co byla zač?" začne Louis vyzvídat.
"Normální holka" vzpomenu si na holku, co my vzala dech.
"A nebyla to náhodou novinářka, nějaký paparazzi? Měla u sebe mobil?" kluci se chovají úplně vyšinutě.
"Ne neměla. Dejte mi pokoj. Jdu spát" odpovím suše. Co mi mají co lízt do života. A navíc to byla jen obyčejná holka. Možná už se nikdy neuvidíme.
Hi there,
tady druhá kapitolka. Asi jsem to trožku přehnala s těmi city, ale co, alespoň to bude rychlejc plynout.
Thanxs for votes and comments.
Keep smiling
Domča
