Schopnost - DOKONČENO

Brief Tyler

Pohled Jessici

Jessica se nešla jen projít, mířila totiž za Chloe.

Chtěla jí o tom povědět, chtěla jí říct o tom všem, co jí samotné pověděl Brief. Měla toho plnou hlavu a Chloe byla jediná, kdo jí s tím mohl pomoct.

Zamířila do odlehlejší chodby pokojové části a stiskla tlačítko vedle posuvných dveří. Chvíli se nic nedělo, než se ozval otrávený hlas „Kdo je tam?" Jessica se pousmála. Chloe musela zrovna usínat, když Jessica zazvonila „Tady Jess, můžu na moment k tobě?" zeptala se a čekala, až jí Chloe odpoví „Co s tebou, tak pojď." ozvala se odpověď a dveře se otevřely.

Stála v nich Chloe, rozcuchané hnědé vlasy trčely do všech světových stran, měla na sobě hnědé tričko s popiskem a kalhotky, opravdu právě usínala „Asi jsem tě vzbudila co?" optala se pobaveně Jessica „Stejně jsem nemohla usnout, tak pojď dovnitř." řekla ospalá Chloe a zamířila k malé kuchyňce, kde si sedla na židli, Jessica si sedla naproti ní „Tak co se děje, že jdeš takhle pozdě?" načnula Chloe konverzaci.

Jessica se chvíli rozmýšlela, jak začít „Víš jak ke mě přišel ten novej?" začala „Jasně, dovedla jsem ho tam já, vždyť jsem ti ještě říkala, ať na něj seš milá." Jess přikývla „Jde o to...." nevěděla jak pokračovat „Neudělal ti nic divnýho s tou svojí schopností, nebo tak, že ne?" strachovala se okamžitě Chloe, očividně nechtěla své kamarádce lézt do hlavy „Ne...To přímo ne, spíš já jsem vlezla do koupelny, když tam byl, ale to je teď jedno..." Chloe spráskla ruce „Děláš si legraci?!" Jessica zavrtěla hlavou „Neměla na sobě nic než ručník." Chloe se zasmála „Hádám že není nic moc, co?" Jess jen zakroutila hlavou „Právě že naopak, nejspíš někde cvičil, nebo sportoval, já nevím, ale má moc pěkně vytvarovaný tělo, kdyby jsi tam byla, tak omdlíš, jak tě znám." Chloe se začervenala a začala se smát „Ale jdi! Nikdy se mi to nestalo!" snažila se jí odbít, avšak Jess se nedala „Ale jo, pamatuješ na toho kluka, co tehdy s tebou bydlel?" povytáhla obočí, jakoby jí pobízela, ať si vzpomene „To bylo dávno, od tý doby jsem hodně vyspěla."

Rozhovor se táhl jiným směrem, než Jess chtěla, jakmile si to uvědomila, na okamžik ztichla „Co se děje Jess?" zeptala se starostlivě Chloe „Svěřil se mi, že jsi na něj byla milá, to neděláš, obzvlášť, když jde o kluky." jakmile to Jess řekla, vypadala Chloe, jakoby do něčeho nejraději praštila „On ti něco takovýho řekl?!" vyjekla hlasitě „Promiň, ale asi jsme oba měly slabou chvilku, popisoval mi to, jak se sem dostal a zahrnul do toho i tohle." snažila se Briefa bránit, avšak nějak to nezabralo „Zítra mu to neprojde tak lehce!" sevřela dlaně v pěst „Taky se mi svěřil ještě s něčím." obličej Chloe e okamžitě změnil z naštvaného na zvědavý a červenala se, jakoby čekala něco zvláštního, Jess to přišlo podezřelé, proto jen ze zajímavosti pokračovala „Řekl mi, že tě má rád." Chloe vyskočila ze židle „Kam jdeš?!" vyjekla Jess, když kolem ní Chloe spěchem prošla „N-nikam!" zamluvila to okamžitě Chloe a otevřela posuvné dveře „Nekecej, určitě jdeš za ním." Chloe zavrtěla hlavou „Nejdu." prohlásila pevně, avšak Jess jí nedokázala jaksi uvěřit.

Chloe chvíli stála ve dveřích „Půjdeš někam, nebo ne?" nevydržela to Jess a začala se smát „Asi radši ne...." Chloe se obrátila, dveře se za ní zavřely „Asi by jsi měla už jít, je pozdě a já jsem opravdu unavená, takže..." 
„Už utíkám, Brief stejně už nejspíš spí, takže půjdu spát taky." řekla Jess a přešla ke dveřím, když jí Chloe chytila za zápěstí „Jess? Nechceš dneska přespat tady?" Jessica vyvalila zrak, tohle nikdy před tím Chloe neudělala, leda ještě před rozchodem s Tobiasem, to se chovala o hodně mileji, než v poslední době „Co se děje? Bojíš se?" Jessica si sedla vedle ní a dívala se do jejích tmavě modrých očí, Chloe se tvářila smutně „Jenom nechci být sama." zašeptala a lehla si.