He's like a Unicorn

[1.]

Začátek:

Říjen, někdy druhý nebo třetí týden. 13:58. Tehdy jsem si poprvé všimla Ryena OxAina.

Seděl u oběda totiž hned vedle mojí nejlepší kámošky, Effie. Vesele se spolu bavili, zatímco já se snažila o konverzaci s mojí další kamarádkou, Bell. Ano, je to moje kamarádka, ale asi jenom proto, že s ní kamarádí Effie. Bell a já... no, moc si nemáme co říct, každá máme jiné koníčky, zájmy, předměty i zaměření výuky.

Naše konverzace probíhala nějak takhle:

,,Ahoj." - Bell.

,,Ahoj." - Já.

,,Jak se dneska máš?" - Bell.

,,Fajn, co ty?" - Já.

,,Taky dobrý." - Bell.

,,Hm. To je zase břečka." - Já, poukazujíc na blemcavou kaši s lépe vypadajícím kouskem kuřecího masa.

,,Přesně." - Bell, přikyvujíc na souhlas.

A pak ticho.

Já si uždibnu kousek masa ale i když vypadá dobře, chutná vážně zvláštně, tak se radši vrhnu na vlastnoručně zabalený oběd a sice celozrnný chléb se salátem a plátkovým sýrem.

Bell hlasitě vzdychne - ona si ten svůj domácí oběd zapomněla ve vlaku, když jela do školy. Vlastně, máme jeden stejný zájem. Jídlo.

Effie si taky všimne, že jsem vyndala z tašky něco poživatelnějšího než školní oběd.

,,Jupí, naše Paula nezklamala!" Nadšeně zatleská a nakloní se i přes moje ruce i protesty pro kousek salátu.

,,Paula?" Udiveně zvedne obočí Ryan OxAin. ,,Jak se to píše?"

No jo. Zase moje problémy se jménem. Nemám ale najednou chuť mu vysvětlovat, že moje babička je Slovenka, že si moje mamka když v devatenácti odjela do Anglie po letech vzala i Angličana a aby alespoň babičce nějak vynahradila, že jsme tak daleko, dovolila jí vybrat jméno pro svou vnučku. A tak se ze mě stala Paula.

Tady v Anglii to není moc časté jméno, tak mi většinou říkají "Póla" nebo Polly. Nijak mi to nevadí, i když se mi teda ve Slovenštině výslovnost přímo Paula líbí nejvíce.

,,P-A-U-L-A." Vyspeluju mu to v angličtině.

,,Aha." Pokývá uznale hlavou. ,,Já jsem Ryan. Těší mě."

,,Hm." Gentelmansky mi nabídne ruku ale já se na ní jen podívám. Nemám náladu se s někým seznamovat - svou letošní dávku milé a přátelské Pauly jsem se rozhodla vypotřebovat na Effie a Bell a Kevinovi (ten nechodí k nám na školu ale pracuje ve Starbucks naproti kampusu jako barman, je neskutečně milý a vždycky mi na kávu nakreslí něco úžasného). Ryan do mého plánu nezapadá.

Je černovlasý a má modrozelené oči. Po tomhle kombu touží hodně dívek, ale málokdy jsou k dostání. Ryan OxAin však k dostání byl i je víc než dost. Holky mu padají k nohám, ale on si jich nevšímá. Sice se potlouká s klukama, kteří holku ojedou a pak ji odkopnou, avšak on sám takový není, to je o něm všeobecně známo.

,, Ty jsi dost tichá, co, princezno? "

Našpulím pusu. ,, Najdi si nějakou jinou kočku, co ti bude to tvý 'princezno' snášet líp, ano? "

,, Tak slečna umí dávat dohromady sarkastickou větu. "

,, A nejen jednu. " Odfrknu si.

,, Hele, mír, jo? Ryane, Paula je moje velká kámoška, tak spolu musíte vycházet, jo? "