Jsme tady! Po třech hodinách v buse jsme konečně dorazili na místo. Vyndali jsme si kufry, dali je na trávu a vyhlíželi druhý bus, který přijel z Frantovek (Františkovy Lázně). Mezi tím jsme ještě s Natkou (taková moje bestovní kámošenka:D) pozdravovali lidi, co jsme nepozdravili při odjezdu z Kladna.
"Hele, koukni. Evča sebou někoho má" řekla jsem Natce (Evča je holka, co sem taky jezdí). Vydali jsme se tedy za nima. "Ahoj" pozdravily jsme se všechny a poté objaly."Koukám, že sis sebou někoho přivezla. Představíš nám jí?" zeptala jsem se. "To je Týna, moje spolužačka a nejlepší kamarádka. Týno, to je Míša a tohle Natty." představila nás Evča. Poté jsme se zatim rozloučily a šly opět vyhlížet bus z Frantovek.
Konečně přijeli! S Natkou jsme si vzaly své dalekohledy (samozřejmě, že ne:D daly jsme si ruce před oči kolem nich, určitě to znáte:D) a vyhlížely jsme naše kamarády. "Tamhle je Radek?" "Asi jo.. Tam je Dominik, Martin..." mluvily jsme na sebe s Natkou společně.
Když kluci přicházeli (samozřejmě šly i holky, ale bavíme se spíš s klukama, tak to chápete,ne?:D), musela jsem si jít pro pití a řekla jsem Natce, ať tam na ně počká.
Chvilku jsem zůstala stát úplně zamrzlá, vůbec nevím proč. Ale pak mě něco píchlo. "Jau, doprčic!!!" začala jsem mávat rukou, kam mě píchla vosa. Tenhle rok to bude ještě vtipný... Okamžitě jsem běžela za DJ (řekla bych asistent hlavního vedoucího..:D), abych se zeptala, kde je zdravotnice. Jakmile mi řekl kde se nachází, utíkala jsem jak o život. Jžš jak ono to pálilo... (Pochopte, že to pro mě byl celkem šok.. Bylo to moje poprvé :D) Přišla jsem za ní s tím, že mě píchla vosa a šli na marodku. Seznámili jsme se a pak mi ještě řekla, že se po těch vosách nemám ohánět. Potom jsem odešla.
"Ahooooj!" pozdravila jsem s radostí naše kamarády a Radkovi (Natky BíEfEf :D) jsem dokonce skočila do náručí. "Čurillí!" zařval na mě. (Moje přezdívka, pls:D) "Už mě píchla vosa:-(" oznámila jsem smutně. Všichni se začali smát.. "Tak zase po roce zpátky!:)" vykřikla nadšeně Natka.
Zbytek dne jsme se už jenom ubydleli, rozčlenili do oddílů, navečeřeli se a šli si zakopat (ikdyž to s Natkou neumíme, rádi si zakopem:))
ČTEŠ
Táborové přátelství
FanfictionTenhle příběh píšu podle pravdy (možná si něco vymyslim). Věnuju ho mé kamarádce (Týnce) o které se dozvíte v příběhu. Nebudu popisovat úplně všechno. Přece jenom pamatovat si všech 14 dní neni lehký:D Někdy to bude dopodrobna, někdy naprosto stručn...