Po zbytek tábora jsem se spolu s Týnkou samozřejmě bavily.
Nejvíc času jsme spolu strávily asi čekáním na bojovku (:D).
Po závěrečné diskotéce jsme měly jít na chatky, ale já ještě zařvala na Týnku, ať jde ke mně. Ta mi nabídla, abychom šli k Matesovi (kamarád - o dízu mu jeden prágoš/kretén udělal něco s prstem a řval na něj). Jenže byl tu háček - vedoucí hlídkoval a tak jsem musela oknem. Nic se mi nestalo, což je divný :D.
Doběhly jsme k němu a byly u něj cca 10 minut. Pak jsme se vrátily na mojí chatku, kde na nás čekaly Týniny spolubydlící.
Za ale přibližně 5 minut přišla prágoška, že už se mají holky vrátit na chatku. Potom jsme šli teda všichni spát..
Ráno jsme se probudili, douklízeli chatky, zakopali si s klukama, fotili se a přišel čas loučení. Brečela jsem jako želva. Vždyť já ty lidi možná už nikdy neuvidim.. Ty nejlepší lidi v mym životě.. Ach jo..
Konec.. Konec loučení, konec objímání. Museli jsme jít do autobusu..
Cesta byla naštěstí rychlá a bezprobpémová.
Když jsme dojeli na Kladno, rozloučili jsme se ještě s Pražákama a ostatníma kladeňákama..
Lidi, děkuju moc za tenhle tábor.. Jste nejlepší:')
ČTEŠ
Táborové přátelství
FanficTenhle příběh píšu podle pravdy (možná si něco vymyslim). Věnuju ho mé kamarádce (Týnce) o které se dozvíte v příběhu. Nebudu popisovat úplně všechno. Přece jenom pamatovat si všech 14 dní neni lehký:D Někdy to bude dopodrobna, někdy naprosto stručn...
