9. noc před

2K 330 16
                                    

v parku na lavičce seděl kluk. stačil jediný pohled a věděli jste, že není úplně v pohodě, že se něco děje. čelem se opíral o pokrčená kolena, která zároveň objímal.

lidi kolem něj chodili.

ale ignorovali ho.

ignorovali třesoucího se člověka.

někdo mu pozornost ani nevěnoval, někdo raději odvrátil hlavu a odešel. malá holčička na něj ukázala a něco žvatlala své matce a už se za ním rozbíhala, ale ta žena ji chytla do náruče, vynadala a z parku rychle odešla.

byla jsem znechucena.

šla jsem za ním.

sedla si vedle něj.

mlčela jsem.

on taky.

pak se zvedl a odešel.

ale nejdřív se otočil a poděkoval mi.

a já věděla, že to myslel vážně.

ono i vědění, že nejste sami, znamená mnoho.

+++

jste úžasní.

moc si vážím toho, že to někdo čte

all the love,

vicky xx

Night | cz ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat