Skrytá krása * 9dílný set / dokončeno

9. It's gotta be you... Only you /FINALE/

„Dobrá, teď je čas na zábavu!" zahalekal chlapec do mikrofonu. „Přivítejte The Fray!"

Okolím se rozlehl ohlušující aplaus a nadšené výskání.

„Ahoj Londýne!" zakřičel do mikrofonu Isaac, hlavní zpěvák kapely. „Jsme moc rádi, že tu můžeme být! Pozorovat vás byl jeden z nejsilnějších zážitků... A mimochodem, sami jsme si lampiony vypustili..."

Publikum se vesele zasmálo.

„Dnešní večer je ale výjimečný ještě v něčem," pokračoval. „Máme tu speciální přání. Naši první píseň, „Look After You", bychom chtěli někomu věnovat..."

Davem proběhlo zmatené mručení.

„Je tu někde Mia Bergsonová?"

Vytřeštila jsem oči a trochu zavrávorala. Kdepak, o MNĚ určitě nemluví! Vždyť... Kolik holek s takovým jménem se může procházet po Londýně?

„Prosím, Mio, přihlas se, neukousneme tě..."

Chtěla jsem zůstat hezky nenápadně schovaná v tom mumraji, jenže to by tam se mnou nesměla být Beth. Rychlostí blesku mě chytila za ruku a vystřelila s ní do vzduchu. Samozřejmě se po nás všichni otočili.

„Cos to provedla?" zasyčela jsem.

„Ještě mi poděkuješ," šeptla a postrčila mě dopředu. Lidé se přede mnou s úsměvem rozestupovali, Isaac se na mě z pódia povzbudivě culil. Nedokázala jsem mu úsměv vrátit. Nešlo to.

„Mio, máme pro tebe i vzkaz. Poslouchej svým srdcem..."

Strčila jsem rozklepané ruce do kapes sáčka a trhaně se nadechla.

If I don't say this now I will surely break

As I'm leaving the one I want to take

Forgive the urgency but hurry up and wait

My heart has started to separate

Oh, oh,

Be my baby

Ohhhhh

Oh, oh

Be my baby

I'll look after you

Po tvářích se mi rozkutálely slzy. Milovala jsem tuhle píseň, ta slova...

Vtom mě někdo zezadu objal. Vyjekla jsem, ovšem díky tónům znějícím z reproduktorů to dál než na pár centimetrů slyšet nebylo.

Obrátila jsem se. A málem se zhroutila. Čí ruce se ocitly kolem mého pasu? Louiho.

„Co to-," začala jsem, ale dál mě pokračovat nenechal. Místo toho se sklonil a přitiskl své rty na mé.

V tu chvíli jsem přestala vnímat všechno. Stála jsem tam se svým vysněným princem...

Než jsem se nadála, odtrhl se ode mě, vylezl na pódium a přistoupil k mikrofonu. Druhá sloka zněla jeho nádherným hlasem, mé emoce začaly bláznit.

There now, steady love, so few come and don't go

Will you won't you, be the one I always know W

hen I'm losing my control, the city spins around

You're the only one who knows, you slow it down

Spodní ret se mi třásl, srdce vynechávalo.

Louis zpíval pro mě, jen pro mě. Že bych skutečně konečně našla někoho, na koho se v životě budu moci spolehnout?

Jakmile píseň skončila, zazněl nejdřív procítěný povzdech a pak hlasitý potlesk.

„Mio," přešel Louis na kraj pódia a shlédl ke mně dolů. „Převrátilas mi celý život vzhůru nohama, vážně. Když jsi od nás odešla, jako bych ztratil kus sebe..."

„Lou, počkej moment," kupodivu jsem dokázala zformulovat souvislou větu. „Ten den, co jsem od vás odešla, jsem ráno viděla Cassie, jak opouští váš byt a... no, chce tě políbit."

Mezi lidmi proběhlo něco jako „bůůůů". Zkoušela jsem nevnímat, že se ze soukromé chvilky stalo představení pro půlku Londýna.

„To proto jsi nám zmizela?" zalapal po dechu. „Myslela sis snad..."

Ani jsem nemusela odpovídat, všechno mu došlo. Seskočil a přitáhl si mě k sobě. „Nestrávil jsem s ní noc. Ona pro mě nic neznamená. Od té doby, cos mi znovu vkročila do života, se na jinou holku nedokážu ani podívat..."

„Myslíš to vážně?" šeptla jsem.

„Smrtelně... Přišla si promluvit. Asi chtěla dosáhnout něčeho víc, ale k ničemu jí to nebylo. Já totiž... Miluju tebe."

Mé oči se znovu zaplnily slzami. „Dokážeš být s někým, jako jsem já? Jen si představ ty reakce, všude se bude probírat můj vzhled."

Za poslední dobu jsem se naučila skrývat svůj obličej za prameny vlasů, nejinak tomu bylo i tento večer. A Lou mi je z tváře něžně odhrnul. Při jeho doteku jsem stiskla víčka.

„Mio, mně nezáleží na tom, jestli máš nějaké jizvy nebo ne. Zamiloval jsem se do tebe jako do člověka, naplno a celým svým srdcem. Dokážu být s tebou, chci být s tebou. Dej nám šanci. Ochráním tě, slibuju..."

Ano, chtěla jsem jemu, potažmo nám, tu šanci dát. Znamenal pro mě hodně, teď už se to zpochybnit nedalo.

Že by na světě vážně ještě existovali kluci, kteří se dokážou dívat svým srdcem, milovat jím a ukázat všem, že princové z pohádek existují?

„Miluju tě," šeptla jsem. Tato slova dokázala vyjádřit mnohem víc než ty nejsložitější věty.

Když mě něžně políbil, začali lidé kolem nás výskat, pískat a skandovat. Do doteku jeho rtů jsem se usmála.

Poprvé za poslední 2 týdny už mě zítřek neděsil...

>><< >><< >><< >><<THE END >><< >><< >><< >><<

A je to... Právě jste dočetli finálový díl. Je mi ctí, že jste u této povídky byli se mnou. Že se vám (snad) aspoň trochu zapsala do srdce. A že se k ní třeba i někdy vrátíte. Díky za přečtení, hvězdičky, komentáře. Díky vám vím, že mám pro koho zveřejňovat ♥

Touto povídkou jsem chtěla poukázat na onu vnitřní krásu člověka. V dnešní době na to lidé, bohužel, hodně zapomínají, jsme povrchní generace zvyklá na dokonalost. Což je, podle mě, špatně. Vždyť právě ty malé roztomilé nedokonalosti z nás dělají, co jsme... Nezapomínejte se dívat i pod na první pohled viditelnou slupku, prosím. Pokud to ani nezkusíte, věřte, že vám ze života uteče spousta báječných lidí... ;o)

THANKS!!!!!