ANTARKTIDA✔️

101

"Byl jsem debil, Sunny."

"Nikdo tady neřekl, že už nejsi."

"Směšné."

"Já vím."

"Myslel jsem si, že mě nemáš ráda."

"Tak to jsi myslel asi trošku špatně."

"Jsi krásná, Sunny."

"..."

"Červenáš se."

"To je tou zimou."

"Miluju tě, Sunny."

"Já tebe taky, no."

"Říkáš to, jako kdyby to byla tvoje největší chyba ve tvém životě."

"Bože, tak už mě polib, než to všechno zmizí."

"Co zmizne?"

"Noc se promění v den, sníh roztaje a mně se nesplní dětská pohádka."

"Jsem rád, že jsem ti mohl splnit tvé přání."

"Ještě jsi nesplnil. Hádám, že jsi na Antarktidu začal šetřit teprve včera."

"Nenávidím tě."

"No, a já tě asi miluju."

Stáli na střeše paneláku v té zimě, sníh poletoval kolem nich. A v té chvíli byla Sunny opravdu šťastná, její ledové srdce roztálo (Budeme to samozřejmě brát z hlediska lásky). Nechtěla řešit své problémy, nechtěla to nikomu ani říkat. Na co? Teď tady byla ona, on a sníh. A to stačilo, aby ona byla šťastná.

A tak Dylan konečně políbil Sunny, svou Sunny, která miluje zimu a Dylana.

|KONEC|

Takže, toto je konec příběhu, který tady byl jen (teoreticky) na zkoušku. Vlastně, chtěla jsem zkusit, jestli různé pocity, emoce jdou vyjádřit pouze větami. Nikdy tu nebyl žádný popis těch dvou, a o to tu šlo. Chtěla jsem, aby hlavní postavy byly jen a jen na Vás. Snad pocity a emoce jsem dokázala vyjádřit pouze ve větách a hlavně doufám, že se Vám to líbilo.

Jo, a po celou dobu jste si četli mé každodenní hlášky.😀

Zajímalo by mě, jak jste si Vy představovali Sunny a Dylana, protože mě to fakt zajímá.😀

A přeju krásné Vánoce, ať jsou na sněhu!❄️⛄️ I když to bude možná nesplnitelné, tak se s Vámi loučím ve vánoční náladě, protože jsou VÁNOCE! Takže přeju Vám všem hodně dárečků, zdraví a hlavně sněhu... Je vůbec nutné říkat, že i lásku?❄️⛄️ A taky hodně štěstí do nového roku, protože ho někteří budou potřebovat. (Třeba já u přijímaček😄)🎄🎄

Děkuju moc za všechno. Protože 57K přečtení a 13K vote, tak to je jednoduše WAU. A  za to, že si toto získalo své čtenáře, ily - Sar.⛄️