Takže je poslední den prázdnin.
Jak už o mě víte bydlím v Paříži.
Ze všeho nejraději mám Eiffelovu věž. Byla jsem sama doma tak jsem se jela podíat na Eiffelovu věž. Už byla skoro nadosach, ale v tom jsem ho spatřila. Nejhezčího kluka, kterého jsem kdy viděla chvíli jsem se na něj dívala a najednou se na mě otočil. Šel ke mě blíž a čím dál víc mi přišel povědomě. Zatajil se mi dech a v duchu jsem si opakovala je to on, není to on a byl to on. Jmenuje se Henry a bydlí naproti mojí kamarádce Jess. Stále se přibližoval a oba nás napadlo to samé láska na první pohled. Nejdříve se mě zeptal jak se jmenuji protože jsem se neznali. Já jsem mu samozřejmě řekla že se jmenuji Ema. Poté se mě zeptal jesti nemůžeme být kmarádi. Prostě jsem si povídali o škole, kamarádech...Prostě takovou normální koverzaci. Jak jsme si tak povídali tak mi nabídl jesti nechci být jeho kamrádka i na facebooku. Na tuto otázku jsem mu odpověděla jednoznačně ANO.
Potom jsem šli na eiffelovku a pak zpět domů.
* * *
Doma jsem si zapla tablet a podívala se na facebook.
Znuděně jsem koukala na fotky ostatních a najednou mi příjde žádost o přátelství. Kouknu se a radosí vykřiknu... To je od Henriho! Měla jsem velikou radost. Znovu si prohlížím fotky a příjde mi zpráva od Henriho "zítra v pět před kinem"? Samozřejmě že jsem odpověděla ANO.
* * *
Ještě teť jsem si vzala peníze a letěla jsem si kouit nové šaty, šperky, boty a hlvně kosmetiku.
* * *
Když jsem přišla z nákupu hned jsem vyčerpáním a únavou spadla do postele a okamžitě jsem usnula.
