Uz ani nevim co ma v mem zivote opravdovy smysl. Nedokazu rozeznat lez od pravdy. Uz vim o cem chci udelat moji rocni prezentaci. Je to sice tajemstvi, ale i tak to reknu. Prezentavi budu delat o B.A.P je to jihokorejska skupina se sesti cleny. Nejvic z nich se mi libi Zelo (Choi Jun Hong). Z myslenek me probudila moje zvuk mobilu. Kouknu se na mobil a tam je napsano 'maminka'. "Ahoj Roxi hele mohla bys utrit nadobi ? Ja prijdu az vecer. " ozval se hlas Suz. Usmala jsem se. "Ano mami neboj se. Taky si udelam ukoly." rekla jsem a ona to tipla. Odhodila jsem mobil na postel a zvedla se. Vydala jsem se do kuchyne. Vzala jsem si uterku a pustila jsem si na televizi ocko. Pustila jsem to na plny volume a docupitala jsem zpatky do kuchyne utirat. Vzala jsem talir a zablila jsem ho do uterky a zacala jsem tancit do rytmu hudby od Enriqua Iglesia Bailandos. Kdyz uz jsem utrela nadobi a dotancila pisnicku, ktera zrovna hrala. Vzala jsem si tasku a vytahla z ni uceni na dalsi den coz byl patek. Vytahla jsem si cestinu a zacala se ucit. Kdyby nahodou nam dala test. Asi po hodine nudneho uceni jsem si vzala block s anglictinou a zacala jsem psat o tematu cestovky. Psala jsem tam o jizni koreji, ale pritom jsem furt musela myslet na Jamese. Ja ho tak miluji. Bohuzel me muze zivot o nej pripravit. Jsem sice mlada na lasku, ale on je tak pozorny,mily,hezky a silne zarlivy. Problem byl v tom ze se mi myslenka zatoulala na to co mi napsal kamarad Mike. Aby jste vedeli o co jde tak jde o to, ze on mi napsal 'Jsem rad za to, ze stebou mohu uz treti den chodit. Miluji te Lasko.' pravda byla v tom, ze jsem s nim nechodila. Stvalo me to. Netusim kde to vzal. Muselo se neco stat a ja musela pred Jamesem mlcet jako hrob aby se to nedozvedel. Vim, ze by ho zmlatil a to ja jsem nechtela. Takze jsem radsi mlcela a ja jsem radsi nepsala ani jednomu nic. A pak jsem napsala Jomesovi, ze se mu omlouvam, ale ze jsem mela moc prace. Z myslenek me probral zvuk facebooku a uvidela jsem, ze mi napsal James. 'Problem Lasko. Ja s tou kr*vou sedim. Na vsechny predmety.' Chtelo se mi brecet, ale zabranila jsem tomu v cas a napsala jsem mu 'Hlavne to vydrz a nepodlehni ji prosim.' muj vyraz se zmenil a ja uz nebyla smutna, ale nastvana vic nez kdy jindy. Jediny co me na tom nedesilo bylo vlastne to, ze musi byt hodne zoufala, ze si zaridila aby s nim sedela. Musela je podplatit aby mohla s mym klukem sedet. Nad tou myslenkou jsem se zasmala. Miluji ho a ona taky ale on ji nechce a chodi se mnou. Coz na tom bylo vic nez vtipne. Vlastne me ji bylo lito. Byla to jen zoufala holka co po nem touzi. Vlastme jsem tu zapomnela dodat, ze jsem masochystka. To, ale James vedel a tak mi nerad rikal blby zpravy co souvisely aspon trochu s ni. Mimochodem jmenuje se Laura. Uvedomila jsem si, ze koukam do okna a uz je vecer. Sla jsem tedy spat.
#Omlouvam se, ze jsem tyden nepridala zadnou kapitolu. Nebyla inspirace. Dekuji za precteni moji knihy a taky se omlouvam za chyby.
ČTEŠ
Imperfect
Teen FictionJmenuji se Roxana Black. Je mi zatím jenom 15 let. A bydlím u pěstounů. Zrovna je rok 2015. Tohle je muj příběh. Budu vám ho vyprávět. #predem se omlouvam za diakritiku. Pisu na mobilu. Je to pro me lehci. Je to podle pravdy. Az na jmena a mesta.
