Předem bych chtěla poďekovat kentty4 že mě podporuje v tom co dělám a že si nemyslí (jako já) že moje knížky jsou totálně blbý. Fakt díky kentty tak a konečně může začít 4. Část
Jelikož jsem seděla jako jediná v lavici sama tak si ve skole Dävid sedl vedle mě. První hodinu jsem strašně červenala v tvářích a všichni na mě poznali že se mi líbí. Jenže to me donutilo se červenat ještě víc a víc.
Přišel konec hodiny a Dävid za mnou přišel.
Ptal se mě jestli se odněkud známe.
Ano teď jsem si vzpomněla že jsme na sebe jednou narazili v parku a tři dny v kuse jsme byli pořád spolu.
A najednou se mě zeptal jestli s nim nechci chodit protože jsem prej nejhezčí a jemu nejznámější z celý školy.
Tak jsem mu řekla že se dva dny doseznamíme a že se pak rozhodnu.
