Hey Angel (Larry jednodílovka)

Hey Angel

//HARRY/

Nudný den. Ležel jsem na posteli v hotelovém pokoji a díval se na film. Od rána jsem byl nějaký přešlý a neměl jsem na nic náladu.

"Louis!" Okřikl jsem svého manžela už po desáté, když mi minimalizoval film a pustil tam nějakou šílenou písničku.

"Ale no ták, Harolde." Překroutil nade mnou očima. "Co ti dnes je?"

"Nemám náladu, to je celé." Zamručel jsem otráveně.

"Kvůli tomu, že je dnes poslední koncert tour?" Zkusil hádat.

"Ne." Zavrtěl jsem hlavou.

"Zlepším ti ji."  Mrknul na mě. Sebral mi notebook a pustil tam písničku, kterou se do teď snažil pustit bez mého přerušení.

"Oh bože to snad ne." Zastonal jsem, když seskočil z postele a poskakoval jako šílený. Kdy už konečně vyroste?

"Pojď se bavit bručoune." Zasmál se a za ruku mě vytáhl z teplé deky.

"Nechci se bavit." Zamumlal jsem. Jeho nálada byla ale nakažlivá a jeho vtipným kreacím nešlo odolat. Proto když se mnou třikrát otočil a zábavně se mnou pohupoval poddal jsem se.

Začal jsem se smát stejně jako on.

Tohle je jedna z věcí, co na svém muži tolik miluji, dokáže mi zlepšit náladu ať je mi strašně jak chce, rozesměje mě kdykoliv si vzpomene a každý den mi připomíná, že nejsme na světe pro to, abychom se na něj mračili.

"Jde ti to skvěle." Pochválil mě a začal tleskat do rytmu. Písnička se pomalu schylovala ke konci a místo ní naskočil pomalý a romantický song. Louis si mě přitáhl k hrudi, zabořili jsme jeden druhému hlavu do ramene a užívali si chvilku strávenou jen ve dvou.

"Miluju Tě, Louis, tak strašně moc." Zašeptal jsem.

"Nedokážeš si představit, jak moc miluji Tebe. Nepřežil bych, kdybych o tebe přišel." Odtáhl se ode mě, aby mě mohl políbit. "Ale povinnosti volají, musíme na koncert."

"Jo." Přikývl jsem. Rychle jsme se oba převlékli, nasedli do auta každý do jiného a odjeli na stadion.

/LOUIS/

Harold byl od rána jako na trní. Snažil jsem se ho rozveselit a myslím, že se mi to i na chvíli povedlo. Ještě na zvukové zkoušce se usmíval. Když jsme ale přišli do naší společné šatny bylo vše při starém, tak jako ráno.

"No tak, baby. Co se děje." Přitáhl jsem si ho zezadu za pas k sobě, když zíral na svůj odraz v zrcadle.

"Já nevím, nejsem ve své kůži." Povzdechl si.

"To vidím." Přikývl jsem.

"Cítím jako by se mělo něco stát, jako kdyby se mělo na koncertu něco podělat." Sklopil tvář k zemi.

"Ššš, nad ničím takovým neuvažuj." Otočil jsem si ho čelem k sobě a políbil ho na čelo. "Jsem tady s tebou, nic se nestane jasné?" Kdybych jenom tušil, jakou lež jsem tenkrát řekl.

"Asi máš pravdu, zbytečně panikařím." Chabě se usmál.

"Přesně tak a už nesmutni a usměj se. S dolíčky jsi neodolatelný." Roztáhl jsem mu prsty koutky úst. Povedlo se a on se konečně sám od sebe usmál.

"Pojď, užijeme si naši poslední show!" Vzal jsem ho za ruku a vyvedl ze šatny. Už z dálky jsem slyšel ječící holky. Pohladil jsem Harryho po tváři a nechal ho odejít na své místo vedle Liama.