He is better, than we think.(H.P. FF) POZASTAVENO !

Přátelé

Ach jo. Jedeme na návštěvu k Malfoyovým. Pomyslela jsem si. Rodiče jsou staří přátelé. Obě dvě naše rodiny jsou čistokrevné, i když já jsem ten rozdíl nikdy nepochopila. Mám takový pocit, že rodiče něco chystají . 

,,Olivie! Vnímáš mě?" křikne na mě táta. ,,Jo, jasně. " řekla jsem unaveně. ,,Tak co jsem povídal?" nadzvedl obočí táta. ,,Abych se chovala slušně." odpověděla jsem mu ihned, neboť je to tradiční přednáška, kterou mi dává vždy, když někam jedeme. 

,,Myslel jsem si, že nedáváš pozor. Ale zdá se, že budeš výborná studentka. Jistě budeš nejlepší z celého Zmijozelu." pohladil mě po teď již fialových vlasech. Jsem totiž metamorfomág. A proč si jako myslí, že automaticky půjdu do Zmijozelu? 

,,Tak pojďte! Tady je přenášedlo, přeneseme se." přišla mamka a přinesla rezavou naběračku. Naše rodinné přenášedlo. Chytli jsme se a v tu chvíli jsme se objevili před velkým domem. 

Táta vzal za klepadlo ve tvaru hada a párkrát jím uhodil. Po chvíli nám otevřela žena. S rodiči si přátelsky potřásla rukou a mě se představila jako Narcissa. Vešli jsme do velké haly, kde stál starší muž s bílými vlasy a vedle něj kluk, který byl jeho kopií, akorát v mladším provedení. Byl v podobném věku, jako jsem já. 

,,Olivie, toto je můj syn. Draco Malfoy." představil nás pan Malfoy. Jestli si dobře pamatuji, jmenuje se Lucius. ,,Draco, vezmi tady Olivii a jděte si hrát!" vyzval ho přísně Lucius. Draco na mě kývl, ať ho následuji. 

Došli jsme do nějaké místnosti. Usuzuji, že je to jeho pokoj. Nevěděla jsem co říct, naštěstí to za mě vyřešil Draco. ,,Kdy nastupuješ do Bradavic?" s tím si sedl na postel. ,,Po těhle prázdninách." odpověděla jsem a změnila jsem si vlasy na světle zelenou. Fialová už mě unavovala. ,,Ty jsi metamorfomág?" vyhrkl nadšeně. ,,Jop." mrknu na něj. ,,Počítám, že půjdeš do Zmijozelu." prohlásil. ,,No, asi to tak vypadá." povzdychla jsem si. ,,Ty tam nechceš?" zeptal se. ,,Nevím, ale nikdy jsem jinou možnou variantu neviděla."

Docela jsem si s ním rozuměla. Povídali jsme si dokud někdo nezaklepal. Dovnitř vešla Narcissa. ,,Olivie, rodiče už se chystají." usmála se na mě a odešla. Rozloučila jsem se s Dracem. A když jsem byla u dveří, tak na mě zavolal: ,,Budu ti držet místo ve vlaku." pousmála jsem se a zamávala jsem mu. 

Doma mi rodiče oznámili, že zítra jedeme do Příčné ulice. Nemohla jsem se dočkat nového hábitu a hůlky. 

Zítra

Pomocí letaxu jsme se dostali do Příčné ulice. Šli jsme do obchodu s hábity. Uvnitř jsme uviděla Draca, jak se baví s nějakým černovlasým chlapcem s brýlemi. Draco seskočil ze stoličky a zamával mi. Na důkaz toho, že jsem si ho všimla, jsem si přebarvila vlasy na bílo. Přišel ke mně a přátelsky mě objal. ,,Nazdar." pozdravil přátelsky, když mě pustil. ,,Ahoj." usmála jsem se. ,,Už máš hůlku?" zeptal se. ,,Ne ještě ne." ,,Já taky ne, půjdeme spolu?" zvedl obočí. ,,Tak fajn." 

Přišli jsme k Olivanderovi. První šel na řadu Draco. Nakonec skončil s hůlkou z jasanového dřeva, jádra z dračí blány a 11,5 palce dlouhé. Já jsem odešla s hůlkou z lipového dřeva, jádro bylo z žíně jednorožce a dlouhé 10 palců. Rodiče stáli venku a stihli nakoupit vše ostatní. ,,Uvidíme se ve vlaku." zamával na mě Draco a vydal se ke svým rodičům. 

Tady máte první kapitolu a snad se vám bude líbit.

Vaše Twins :*