He is better, than we think.(H.P. FF) POZASTAVENO !

2. Ročník

Sedím v kupé. Vzpomínám, jak jsem tu seděla před rokem. Tehdy byl můj jediný přítel Draco. Teď se maximálně tak pozdravíme.

Rozdělili nás do jiných kolejí. Do kolejí které se nemohou ani cítit.

Snažila jsem se s ním udržet kontakt, ale nešlo to. On má své přátele a já své. Je to sice divné ale docela si rozumím s Hermionou, ale moje nejlepší kamarádka je Madeline. Zkráceně Maddie.

,,Ahoj Hermiono. Neviděla jsi Rona?" vběhne k nám do kupé nějaká holka, se zrzavými vlasy.

,,Ne Ginny. Neviděla. Docela by mě zajímalo, co dělají." Odpoví jí Hermiona. Když ta dívka zase odejde, nakloním se k Maddie a šeptnu jí: ,,Jdu se projít. Mám přesezené nohy."

Kývne a vrátí se ke své knize.

Vyjdu z kupé. Nevím proč, ale už jsem nevydržela jenom tak sedět.Jenom tak jsem se procházela chodbičkou a pozorovala ubíhající krajinu.

Zrovna, když jsem se otáčela u posledního vagónu, že půjdu zpět, někdo vrazil.

Kouknu se kdo a .... setkám se s modrým pohledem.

,,Jej promiň." omluvím se Dracovi. ,,To nic." kývne na mě. ,,Jak ses měl o prázdninách?" přerušila jsem trapné ticho. ,,Šlo to. A ty?" ,,Nic moc, s rodiči jsem se moc nebavila, takže jsem byla celé léto zalezlá v pokoji." povzdechla jsem si. ,,To je mi líto." z očí mu sálala upřímnost. ,,Mě taky, ale nic s tím neudělám. Jsem ráda, že jedu zpátky do Bradavic." pousmála jsem se. Najednou se jeho výraz změnil. Co mu sakra je? 

 Ve chvíli, kdy se otáčí, že odejde, tak na něj křiknu: ,,Co je?" otočí se a hodí po mě pohled alá Si děláš srandu? a řekne: ,,Já jsem Zmijozelák a ty Nebelvírka! Už to mluví samo o sobě, máme být nepřátelé. Chápeš?" ,,Ne. To teda nechápu!" skoro jsem zakřičela a odešla jsem zpět do svého kupé. 

*************

Další den

Ráno jsem vstala jako poslední. S holkama jsem seběhla na snídani.

Na talíř jsem si nandala palačinky a polila je javorovým sirupem.

Když jsem dojídala, do síně vletěli sovy. Jedna mířila ke mě.

Odvázala jsem jí dopis z nožky a ona zase zmizela.

Drahá Olivie,                                                                                                                                                                                        je tu něco co bys měla vědě. Já a tvůj otec se rozvádíme. Snažili jsme se to spravit ale ani jeden z nás není šťastný. Doufám že to pochopíš. S láskou máma

Vím že mi celý rok táta tak trochu vyčítal že jsem v Nebelvíru ale i tak mi je líto že ho budu vídat méně. Je jasné že budu u mámy. 

Prostě zase nebudu mít klid.
,,Co se děje?" Zeptala se mě Maddie. Mám jí to říct? A proč ne?
,,Naši se rozváděj." Odpověděla jsem jí posmutněle. ,,To bude dobrý." Pousmála se a pohladila mě po zádech.

,,Snad jo." Povzdychla jsem si a pustila se do jídla.