11

58 9 0
                                    

Kráčela jsem po opuštěných, nemocničních chodbách a hledala jsem pokoj, který by měl nést číslo 11. Když jsem jej asi po čtvrt hodině nekonečného hledání nalezla, najednou mě opustila všechna odvaha a já se musela zatraceně moc nutit, abych ty dveře otevřela.

Řekli mi totiž, že je na tom hodně špatně.

A cup of tea (short story) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat