Kráčela jsem po opuštěných, nemocničních chodbách a hledala jsem pokoj, který by měl nést číslo 11. Když jsem jej asi po čtvrt hodině nekonečného hledání nalezla, najednou mě opustila všechna odvaha a já se musela zatraceně moc nutit, abych ty dveře otevřela.
Řekli mi totiž, že je na tom hodně špatně.
ČTEŠ
A cup of tea (short story) CZ
Short Story"Ovocný, nebo mátový?" "Co prosím?" "Myslím si, že ty jsi spíše ovocný typ. Hraješ všemi barvami. A jsi sladká." Zasmála jsem se. "Zato ty jsi zelený a osvěžující. Jako máta." "Přesně tak. Co myslíš, vymyslel už někdo mátovo ovocný čaj?" "Jakože kom...